Má poslední slova

Tak neskonale krásné čtení, že se obávám, že klasická recenze nemá vůbec prostředky k tomu, aby předala alespoň zlomek z mých pocitů. Proto jsem se rozhodla jít cestou poezie. První stránka a hned poznávám Sam a její okolí. Už první kapitola celkem zabolí. Vpluju do příběhu je tak sametový plný naděje. Jeho půvab mě až hladí po těle. Začíná mi bušit srdce v rytmu psaných písmen slov a vět. Jsem tady nebo o pár teček zpět. Jeho ruce, moje tělo její strach, můj dech jsme jak napojení. Že je to jen fikce je jen chlácholení. Není divu že veškeré zvraty otřesou mým i jejím světem. Už se nejde dívat na předchozí stránky s vděkem. Opak je pravdou v zrcadle předchozích stran nakonec svítí lampa pochopení. Každá strana příběhu má mé posvěcení. Když nevíte kde je vaše a kde knihy kde krev se mění na inkoust. Je to ono! Je to tady! Teď jen neusnout...