Lež vedle mě

Prodloužený víkend je ideální na rodinnou idylku, a tak Sophie, Adam a jejich dcera Aubrey vyrážejí na výlet. Pronajali si chatku na pobřeží přírodní rezervace Hood Canal a plán je jasný – odpočívat, bavit se a trochu osvěžit manželství. Druhý den ráno hned po snídani si Adam vyjede s Aubrey na loďce s tím, že budou lovit kraby, když tu se náhle od břehu ozve výkřik Sophie. Adam může jen bezmocně sledovat, jak Sophii napadl nějaký muž a zanedlouho s ní zmizel za chatkou. Po Sophii není ani památky, a tak na místo příždí místní policie a pátrání se rozbíhá... Velmi lákavá anotace a nádherně modrá obálka sváděly ke čtení, a tak jsem byla zvědavá, zda se mi bude příběh líbit. A já této knize říkám rozhodně ano, a mohu Vám ji jen doporučit. 380 stran čtivého a napínavého příběhu je ideální volbou, pokud hledáte zajímavý psychologický thriller plný zvratů. Kniha je rozdělena do kapitol, a vyprávění je rozděleno mezi čtyři postavy, z nichž každá nám představí nejen svůj příběh, ale také pohled na případ. Gregg Olsen nám zde perfektně naservíroval velmi zajímavé téma – rodinné vztahy, tajemství a lži. Každý z nás má nějaké to své tajemství, a stejně tak nějaké to tajemství skrývají i rodiny. A upřímně – kdo z nás nikdy nelhal? Jenže i lež má jisté meze, a proto ty nejpodlejší, mohou velmi ublížit, o čemž se přesvědčí i hrdinového tohoto příběhu. Lež vedle mě je kniha, o které se opět moc nemluví a je to velká škoda. Příběh je skvěle napsaný, postavy výborně charakterově vykreslené, a každá z postav má nějaké své běžné problémy, takže s nimi můžeme i soucítit. Velmi sympatická mi byla i dvojice vyšetřovatelů, kteří se pěkně doplňovali. Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada (Metafora)

Poněkud slabší thriller/detektivka. Od autora jsem čekala víc. Začátek je pomalejší. Střídání vyprávění několika vypravěčů spolu zdánlivě nesouvisí a je o ničem. Příběh začne nabírat spád až po polovině a konec je pak předvídatelný. Postavy nejsou nijak sympatické a Adam je líčen dost rozporuplně a několikrát si v příběhu protiřečí (např. na začátku se dušuje sám sobě, že Sophii nikdy nepodvedl, a pak později vypráví o svém románku se šefovou Carrie). Celkově takový průměr, řekla bych.