Letohrad

Kdybych hodnotila pouze bojové scény, bylo by to za plný počet, ale takhle jsou to slabé 3*. V knize je toho mnohem víc, než jen řež a musím přiznat, že se mi to moc nelíbilo. Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mi připadá že celý příběh vyznívá jaksi prázdně a to je to už druhý díl. Kvituji absenci Společníků síně (kéž by to tak vydrželo). Příběh má šanci posunout se někam dál, protože už je dost vytěžený. Drizzt samotný má před sebou nový začátek. Doteď žil v jakési emocionální bublině dobra a nemusel se moc rozhodovat. Od toho měl ostatní, aby vyřešili jeho dilema. Jenže v téhle knize se ukazuje v plné kráse, jak hrozný je tenhle drow fňukal. Jsem si jistá, že bytost která prožila víc než stol let na místě jako je Planina ledového větru, už bude zbavená většiny svých naivních ideálů, ale autor je ne a ne od něho odpárat - po té spoustě dílů, už to začíná být mučení. Jednou je Drizzt prohnaný drow, který toho spoustu prožil a jindy udělá neskutečnou blbost... ach jo. Pak autor přidá někoho jako Dahlia a Barabus a ti skopají chudáka drowa do kuličky :D no snad mu otevřou oči. Sestava nepřátel je působivá, ovšem fakt že se hlavní záporačka vyřídí v podstatě sama příběhu moc nepřidá. A když se konečně začne pořádně něco dít... tak jste u konce knihy.

Popravdě už me příběhy o Drizztovi moc neberou ☹️ Už to není ono