Léto v Baden-Badenu

Leonid Cypkin (1926–1982) byl známý ruský vědec v oboru patologické anatomie, vydal víc než sto vědeckých prací. Jako spisovatel však ve své době v podstatě neexistoval, za života nemohl nic publikovat a jeho jediný román Léto v Baden-Badenu vyšel až v roce 1982 sedm dní před jeho smrtí v emigrantském týdeníku Novaja gazeta v New Yorku. V roce 2001 ho pro světovou veřejnost objevila a ocenila Susan Sontagová a první vydání románu v anglickém překladu se na Západě stalo senzací. Recenzenti nešetřili slovy chvály jako „ztracené mistrovské dílo“, „velkolepý milník ruské literatury 20. století“, „nejgeniálnější neznámé dílo, vydané v Americe za posledních 50 let“. V románu se ve fascinujícím rytmu odvíjí cesta vypravěče z Moskvy sedmdesátých let do Leningradu, která se prolíná s cestou Fjodora Michajloviče Dostojevského a jeho druhé ženy Anny Grigorjevny, kteří krátce po svatbě odjíždějí v polovině dubna roku 1867 z Petrohradu do Evropy, kde stráví následující čtyři roky. Expozice románu navazuje na klasickou ruskou románovou tradici. Je zimní večer a vypravěč cestuje vlakem z Moskvy do Leningradu, ve vlaku otevírá Deník Anny Grigorjevny Dostojevské a rázem se čtenář ocitá na cestě s Dostojevským a jeho mladou novomanželkou, zažívá jejich strasti a starosti v zahraničí, neustálé finanční a existenční problémy, prožívá s nimi tiché rodinné štěstí i bouřlivé hádky, Dostojevského žárlivost, jeho epileptické záchvaty, vyhrocené vztahy k lokajům i k hlavnímu oponentovi I. S. Turgeněvovi, návštěvy galerií a zejména jeho všepohlcující vášeň k ruletě, která manželům způsobí takové existenční problémy, že jsou nuceni dát do zástavy své oblečení i snubní prsteny. V románu se mimo jiné autor-vypravěč snaží pochopit Dostojevského antisemitismus a jeho xenofobii, především nenávist k Němcům a Polákům. Prolínají se zde dojmy vypravěče z jeho cesty s dojmy z života Dostojevského. Autor-vypravěč přemýšlí na stránkách románu o postavách Dostojevského děl, o životním údělu samotného spisovatele, ale také o době, ve které sám žije. Román končí vypravěčovým příjezdem do zimního Leningradu, ve kterém se zdrží několik dní jen proto, aby se sám prošel místy, která jsou spjata s osobou velkého spisovatele. Pouť po těchto místech končí noční návštěvou domu, ve kterém Dostojevskij skonal, a sugestivním líčením posledních chvil velikého ruského spisovatele. Leonid Cypkin byl obdivovatelem a milovníkem tvorby Dostojevského a při psaní Léta v Baden-Badenu vycházel především z publikovaného Deníku a Vzpomínek jeho ženy Anny Grigorjevny. Nejedná se však o dokumentární román, fikci je těžké odlišit od reality. Léto v Baden-Badenu není ani románem o Dostojevském, třebaže vypravěč sleduje jeho biografii. Je to především román o lásce k Dostojevskému a dalo by se také říct o lásce Anny Grigojevny ke svému muži.