Les sebevrahů Aokigahara

Kniha Les sebevrahů určitě stojí za přečtení. Kniha se čte jedním dechem, knihu nejde odložit. Hlavní hrdina často vzpomíná na minulost. Vzpomínání mi nijak nevadilo, bylo krátké a v poslední třetině se už vůbec nevyskytuje. Pozvolný začátek knihy přechází v něco skutečně děsivého. Velice se mi líbil styl vyprávění, vykreslení charakterů, atmosféry. Prostředí umí autor popsat tak, jako by jste s hlavními hrdiny v lese byly s nimi. Na knize mě baví, že alespoň místo nebo místní pověry se zakládají na skutečných událostech. Konec knihy se mi zdál trochu přestřelený a bylo tam pár nelogických věcí. Rozhodně si přečtu i další knížku.

Zpočátku, nuda, nuda, která se nedala ani přežít. Pak gradace až totální, závěr neuvěřitelně krvavý, celkově se to snad dalo přečíst a kdo má rád horrory ten si dobře počte, já to však nebyl. Těch pár dobrých scén, historek z minulosti a něco reálií Japonska bylo uhašeno nekonečnými sny a zběsilým koumáním o ničem. Tak to tedy ne, vážení přátelé.