Legie plamenů

Horší než první díl série. Druhá polovina se docela táhla, místy jsem přeskakoval odstavce.

V poslední době je mnoho nových fantasy knih, mnoho spisovatelů se svými vyjímečnými prvotinami a před pár lety mezi nimi zářil pan Ryan. Hodně jsem si oblíbila jeho styl v trilogii Stín krkavce..Draconis memoria pro mě tudíž bylo něco jako Vánoce. A že první díl neměl chybu!..Legii plamenů jsem koupila hned, jak jsem jí viděla, na papírové knihy nemám bohužel moc čas, dočetla jsem ji až dnes v době, kdy už dávno mám v knihovničce i 3.díl...a jsem tak trochu rozpolcená..samozřejmě jsem nadšená, byla to jízda!..ale je to přece Ryan! Nemělo to být přece jen ještě trochu víc "wau"?!?...Autor ponechal vícero dějových linií a některé přidal..nemohu si pomoci - Sirus a jeho zkažení mi připomínali noční chodce v GOT, nicméně jeho pohled z druhé strany dával knize šťávu..z původní trojice hrdinů vede Lizanne, její příběh má grády od začátku do konce..Clayova linie je jak na horské dráze, vysvětlí jeden "nesmysl" a dva další přidá.....těším se na finále a doufám, že Ryan nám vytře zrak, tak jak to umí, že ví, jak to správně ukončit..i kdyby mu nevyšlo udělat z toho další famózní sérii, pořád je to nadprůměrné fantasy!.. k veliké smůle může být tento díl považován za "vatu", jelikož kvality prvního dílu bohužel stoprocentně nedosáhl..

Naprostá spokojenost. Tenhle mix steampunku a fantasy je dokonale propracovaný a vyvážený. Obavy z toho, že druhý díl bude jen vata, vzaly za své hned po přečtení prvních stran. Jak níže uvedeno, dostal jsem tři v jednom a celá trojice byla pro mne dechberoucí dobrodružství, v němž se intriky střídají s válečnými scénami a, ano, trochu patetickými vztahy. Ale to k tomu patří. Doufám, že závěr vyjde zítra. :-)

Druhý diel Ryanovej steampunkovej dračej fantasy drží obdivuhodne epický kurz. Opäť tu máme v podstate tri romány v jednom. Jeden dobrodružný, jeden špionážny a jeden mierne apokalyptický. Posledne menovaný je oproti prvému dielu nová dejová línia, ktorú odráža aj názov tohto dielu. Légia plameňov je dračia armáda doplnená "Skazenými" - ľuďmi, ktorých mentálne ovládol a fyzicky znetvoril Bielokožec, jedinečný a exemplárne nebezpečný druh draka. Aby tejto armáde hrôzy zabránili zničiť svet, vydáva sa najlepšia agentka do najhoršieho mesta na svete, ktoré je samo o sebe obludným a prísne stráženým väzením bez možnosti úniku, ale ktoré možno ukrýva tajomstvo, čo by tejto skaze mohlo zabrániť, a zároveň ďaleko v južnom polárnom mori iná skupina hrdinov narazí na ešte väčšie tajomstvo. Len udržať pohromade takýto rozvetvený román je skvelý výkon. Napísať ho tak, aby ho čitateľ nedokázal odložiť, kým nedočíta do (opäť) otvoreného konca, je ešte väčší výkon. Netvrdím, že pre každého fanúšika fantasy (o iných čitateľoch ani nehovoriac) to bude rovnako výnimočný zážitok, nie každému môže sedieť takáto dobrodružno-dračia a špionážno-vojnová kombinácia v steampunkovej forme, ale mne čitateľsky sadla ako uliata. Skvelé postavy, autorov cit pre dynamickú a prehľadnú akciu, pre tú vojnovú i individuálnejšiu špiónsku, epický rozmach a zároveň dôraz na množstvo pozoruhodných detailov z tohto zvláštneho sveta tvoria neodolateľný mix. Aby som aj niečo vytkol, občas to Ryan mierne preháňa s rôznymi dejovými "náhodami" a dramaticky otvorenými koncami kapitol, prostredníctvom ktorých strieda jednotlivé línie, ale treba uznať, že to má svoj efekt. "Nedostáva se mi slov," Lizanne se do hlasu opět dral žár, který cítila před chvílí, "jmiž bych dokázala popsat míru své lhostejnosti vůči vašemu zklamání," hovorí v skvelej replike jedna z hlavných postáv tohto príbehu. A mne sa už nedostáva slov, aby som ešte viac dokázal opísať mieru svojej spokojnosti a nadšenia, takže ak to niekoho zaujalo, tak smelo plnou parou do toho! Tretí, záverečný diel tu bude čo nevidieť.

Moc nevím, jak se k tomu postavit. První díl mi přišel, že moc nefunguje. Nevadí mi spojení s moderním světem (zas tak moderní není), magie je zajímavá, i když mě nijak extra nenadchla (vždy se najde další produkt, i když jde do tuhého a hrdinům se 'tenčí zásoby') - taky trošku proto, že mi přijdou výhody, které poskytují, trošku moc silné. Ale budiž, nějak uvěřitelné to bylo, nebo to aspoň byla zábava... Tady, u druhého dílu, nevím, jestli mě bavil víc, nebo míň... Mělo to větší spád, ale zároveň mě to moc nebralo. Lizanne jsem měl rád, ale tady měla pro mě nudnou linku... i když smysl to asi dávalo. Nicméně se mi to asi četlo líp než první díl. Ale je tady jedna věc, která mě kolosálně vytáčela, i když je to drobnost. Oči. Prostě snad v každé kapitole někdo někomu něco vyčetl z očí. Budiž, jsou to prý okna do duše, dá se poznat, když je někdo neupřímný a tak.. ale kolikrát mi přišlo, že jsou schopni z očí vyčíst i co měl člověk před týdnem ke snídani. Jednou dvakrát bych to překousl, ale bylo to až moc často a... přišlo mi to jako odfláknuté psaní - 'potřebuju, aby věděli to a to.. jak to udělat? Hmm, no tak mu to vyčtou z očí.' Neboli z celkové rozporuplnosti pocitů a čtení z očí dávám hvězdu dolů. Srazil bych i dvě, ale přece jen mě to u čtení udrželo a spád tam byl, i když občas jiným směrem, než by měl být.