Lars mele maso

Existují životní jistoty, na které se dá vždycky spolehnout. Může-li se něco pokazit, pokazí se to. Vezmeš-li práci pro kamaráda, bude z toho zákonitě malér. Soukromé očko Lars o tom ví svoje, přesto se nedokáže vyhnout pohromě, i když ji vidí, cítí a slyší přicházet. Ještě štěstí, že láska k tvrdé muzice a nezdolná letora z něj za ty roky udělaly chlapa do nepohody, co si umí poradit v každé situaci. Například když se ze dne na den ocitne v aréně pouličních zápasů, kde lze stejně snadno vydělat velké peníze, jako přijít o život. Nový román Daniela Grise se nese ve stejném duchu jako ty předchozí, takže není nouze o jízlivý humor, cynické postřehy ani nadsazený machismus. Detektivka je to sice jen tak do půlky vyprávění, ale coby thriller funguje zápletka skvěle. Ostatně autorovou největší devízou je přikovat čtenáře k příběhu, i kdyby se v něm vůbec nic nedělo. Což ovšem případ pátého Larse rozhodně není, nehledě na skutečnost, že pravidla hry se do příště evidentně od základu změní.

Konec, šlus, poslední (zatím?) díl ze série s Larsem, soukromým očkem, který s humorem sobě vlastním řeší zapeklité případy. Stejně nerozbitný, sarkastický, poblíž Jacka Danielse se vyskytující a s krásnou slečnou v merku. Celá série se odvíjí v jednom duchu, je to v podstatě blbina, ale baví :)