Kytice

Vzpomínám si na své dětství a svou umanutost, kdy jsem tolikrát prohlížel a posléze i pročítal dílo pana Erbena. Tehdy jsem ještě neměl tolik rozumu, abych plně docenil tento skvost české tvorby, ale protože moji rodiče vlastnili nádherné vázané a navíc obrazové vydání Kytice, znal jsem tuto sbírku básní dokonale. V mých stopách tvrdohlavě kráčí moje dcera, která na Kytici nedá dopustit... :-) Uplynuly desítky let a já tu užasle vnímám nádherný rytmus Erbenových básní, krásný český jazyk a rýmy, které děsí a nadchnou zároveň. Nezvyklá krutost a ponurost, atmosféra z které vás postupně mrazí. Za nejzdařilejší tituly považuji bezesporu POKLAD, SVATEBNÍ KOŠILI, úvodní velice romantickou, až národní KYTICI, pohádkově hororový ZLATÝ KOLOVRAT a děsivě krutou DCEŘINU KLETBU. Sbírka zřejmě nemá hluchých míst, nicméně několik básní mi k srdci nepřirostlo. Ale jak již pozorný čtenář u mě vypozoroval, u básní mi nevadí jistá nevyváženost. Kytici vnímám jako dar českému lidu, mozaiku hříchů , nutkání a spravedlnosti. Krása češtiny, jedinečná kombinace slov a krásná vyprávění - to jsou tři hlavní atributy těchto balad, které nikdy nemohou být překonány...

Naprosto nečekané setkání s nezapomenutelnou klasikou. Dnes jsem dceři půjčila v knihovně, protože sbírku mají číst jako povinnou četbu ve škole a sama jsem do ní znovu nahlédla s tím, že si balady trochu osvěžím. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si na nich smlsla na posezení :-) Znovu jsem si ověřila, že jsou v ní jak verše nesmrtelné a opravdu nezapomenutelné, které si člověk vybavuje i po desetiletích (Kytice, Vodník, Polednice, Štědrý den, Poklad, Svatební košile), tak ale i balady, které mi k srdci prostě nepřirostly - ani při předchozích čteních, ani teď (Záhořovo lože, Dceřina kletba). Nicméně jako celek - skvělé. Prostě klasika, kterou by měl každý znát - je jedině dobře, že je stále ukládaná jako povinná četba, protože tahle kniha do povinných prostě patří. Toč se a vrč, můj kolovrátku, všecko ve světě jen na obrátku a život lidský jako sen!