Kus mého srdce

Kniha se četla dobře, zápletka dobrá. Ale ... přemýšlím, proč všichni nežijeme ve Spojených státech. Všichni bychom byli šťastní a báječní. Popis rodin je až neuvěřitelný, prostě jedna velká pohádka a tohle já nemám ráda. Je to mimo realitu.

Televizní producentku Laurie Moranovou a jejího snoubence Alexe dělí od svatby jen pár dní, když je zastihne děsivá zpráva o únosu Alexova sedmiletého synovce. Byl naposledy spatřen na pláži, jak sbírá mušle, a později vlny vynesly na břeh jeho skimboard. Je jasné, že přestává všechna legrace. Čas se zlověstně krátí a Laurie je odhodlaná udělat i nemožné, aby chlapce našla. Kus mého srdce je sedmým dílem série. Moje je to však první kniha. Trochu jsem se bála, že budu tápat, ale není čeho se bát, protože autorky vše důležité připomněly. Ale věřím, že je lepší to číst od začátku. Já tedy tuto sérii již zpětně dočítat nebudu. Neoslovila mě natolik, kolik bych k tomu, abych to přečetla, potřebovala. Kniha špatná není, to vůbec. Ale na mě byla taková příliš poklidná a některé části mě příliš neoslovily. Co mě naopak nejvíc na knize bavilo, bylo to, že se zde střídají kapitoly z pohledu hlavní hrdinky a z pohledu uneseného chlapce. Tyto kapitoly byly opravdu nejlepší na celé knize a díky tomu, mě čtení bavilo. Ovšem díky tomu bych to tedy nedoporučila někomu, kdo má problém s tímto tématem a čtením pocitů uneseného chlapce.