Kuře melancholik - - Ukolébavka

Kuře melancholik - Malému chlapci v Kuřeti melancholikovi nejdříve umírá matka a musí snášet nelehké soužití s otcem a macechou, kterým je lhostejný. Poté musí strpět nenávist cizích služebných a nakonec i surovost svých nových opatrovníků. Před smrtí je ke všemu stižen těžkou chorobou, ale ta je už bezděčným unikáním ze světa plného krutosti.Umírající chlapec v Kuřeti melancholikovi těsně před smrtí na chvíli pocítí jakési mystické vytržení; celá kůlna, do níž byl uvržen k dožití, se najednou rozzáří, dovnitř vniká mohutné světlo a „mrtvá hmota jakoby vzburcována k životu“. Agonie je ve Šlejharově podání stavem náhlé aktivizace duševní činnosti, která je posledním kontaktem se světem živých a po ní přichází uklidnění a smíření. Tato intenzivní duševní činnost je výrazem realizace svobody, které je „postava-duše“ schopna na rozdíl od nevědomého a pudově ovládaného zla postav s převahou tělesnosti. Ukolébavka - Referuje o osudu umírající služky, jejíž pokrytečtí příbuzní předstírají péči o ni, aby z ní vymámili našetřené peníze – strašlivá bouřka se stává nebožačce ukolébavkou před smrtí, která je věčným spánkem, útěchou životem zničeného těla; rozbouřený živel zbavuje ženu pozemského utrpení tak, jako spánek zbavuje dítě únavy.