Kukučie vajce

protože jsem vůbec nepátrala, v jakém pořadí knihy čtu, až teď jsem zjistila, že Kukačka je nejnovější a zároveň poslední. V rámci korektnosti a dalo by se říct až módy LGBTQ tématiky jsme se nyní dostali k T - hlavní hrdinka linky z minulosti - Lola - je muž. Trans žena. neberte si to osobně - Erika za toto slovní spojení dostala od sestry kartáč, i když vlastně nazvala věci pravým jménem (a nejsem z čtenářů jediná, kdo si to všiml). Příběh Loly a Pytte je snad ještě lepší než ta současná, neskutečně zašmodrchaná linka, obě samozřejmě spolu ale úzce souvisí.. Lolu považuji za skvěle napsanou postavu. A celkově i v tomto příběhu jsem se dobře bavila a čtení odsýpalo. Potvrdilo se mé podezření o nepravděpodobném množství kriminálníků a psychopatů ve Fjallbacce. A rozluštit zápletku a odhalit vraha by snad nezvládla ani Agatha Christie. Takové komplikované a zamotané nám to autorka servíruje. Linka z osobního života Patrika a Eriky přináší další výzvu, a ráda bych věděla, zda autorka ještě něco napíše a my se dozvíme, jak to bylo dál a jak vše nakonec dopadlo. A nebo to nechá na naší fantazii... Za mě - opětovně velmi fajn čtení, doporučuji !

Musím říct, že jsem se po letech ráda vrátila do Fjällbacky. Ráda jsem zase nahlédla do Eričiny kuchyně a Patrickovy policejní stanice. Měla jsem trošku obavu, jestli si po tolika letech vybavím osudy policistů, ale šlo to nějak samo, Camilla udělala každému hezký úvod, jako by tušila. Příběh jako takový mě nadchnul. Rodinné klany s tajemstvím, to je moje oblíbené téma. Situace kolem chlapců byla na mě už moc krutá, ale to k severské krimi prostě patří. Vyvrcholení super aneb nikdo není bez viny. Někteří tu psali, že vraha odhalili hned, já měla více typů, ale v podstatě správných. Doufám, že tohle nebyla autorčina poslední kniha z Fjällbacky, když tak čtivě započala druhou desítku. Jen mě trošku mrzelo, že z Patrika a Eriky čišela místy únava a nespokojenost. Ale i to je život.