Krysí requiem

(Z OSOBNÍHO ARCHIVU - přečteno PROSINEC 2017): Kniha začíná docela nevinně. Existuje tzv. projekt Edenie. Země, která slibuje vše, po čem touží snad každý člověk - bezstarostný život, klid, budoucnost, ve které se o nic nemusíte starat, protože všeho je dost. Má to ale háček! Musíte se vzdát všeho, co máte teď. Rodiny, přátel, minulosti. Jedině tak můžete totiž začít úplně od začátku a lépe... Tato kniha je za mě něčím, co si každý po přečtení musí přebrat sám. Zamyslet se nad tím, co se vlastně v knize dočetl a co chtěl autor touto cestou sdělit svým čtenářům. Kniha je to napínavá, akční a skrývá v sobě hned několik příběhů, které spolu zprvu nijak nesouvisí, ale postupně vám do sebe začnou zapadat střípky a jejich osudy se začnou proplétat. Rozjezd je dle mého trochu pomalejší a nevinný, ale to nám autor později vynahradí a přidá ještě něco navíc. Spolu s hlavním hrdinou Davidem Kvapilem se dozvídáme o projektu Edenie, o tomto fenoménu, o kterém všichni vědí, mluví a chtějí být jeho součástí. V pozadí se mezitím střídají příběhy jedné rodiny z Kolumbie a další rodiny z Paříže. Každá část knihy nám nabízí jeden pohled na celou situaci ohledně Edenie. Každá postava má v knize svůj úkol a vy spolu s nimi nahlížíte pod povrch tohoto fantastického projektu. Dle mého se Tomáši Zářeckému podařilo napsat dílo, které je srovnatelné s jeho tolik povedeným 15 minus. Je to drsné, kruté, nelidské a i přesto neskutečně poutavé a čtivé. I když na tu pravou jízdu si musíme několik stran počkat, stojí to za to! Tomáš nám navíc ukazuje i část naší historie, i když v jiném světle. Upozorňuje na to, že stačí jeden člověk s nějakou absurdní myšlenkou a mocí a můžeme být tam, kde jsem před pár desítkami let byli. Nechci a ani nebudu více prozrazovat. Moc doporučuju přečíst tuhle knihu a vydržet až do konce. Přes všechen ten děs a hrůzu a krutost... Přes všechno to, na co jsou fanoušci Tomáše Zářeckého z jeho knih už zvyklý a dočíst až do konce. A když myslím do konce, tak do konce! Doslov, který celý příběh uzavírá je dokonalou tečkou na závěr! Zpětně je mi jen líto, že jsem na knihu neměla tolik času, kolik by si zasloužila. Měla jsem příběh rozkouskovaný a četla jen ve volných chvílích. Proto doporučuji najít si na Krysí requiem dostatek času, aby jste se mohli do příběhu ponořit a užívat si ho na plno. Aby jste měli všechno ucelené a konec si užili o to víc! A jestli bych si něco moc přála je to, aby se tohoto díla ujalo nějaké nakladatelství a vydalo knihu v pevné vazbě, protože ona si to zaslouží!