Krycí jméno E219

Námět strašně zajímavý, zpracování bohužel jen strašné... Přitom se to na začátku tvářilo tak slibně! Vězení, odkud čerstvě vykopli nejhorší vězně, aby nadále sloužilo jako poslední útočiště pro ženy s dětmi a drželo teď lidi venku místo uvnitř, vyvíjející se agresivní virus a imunní dítě, které představuje naději lidstva. A k tomu nesympatické postavy s nelogickým chováním, nesmyslný děj (pokud se tak těch 200 stran, během nichž se vůbec nic nestane, dá označit - ale jakože fakt VŮBEC NIC!) a slovní obraty, nad kterými se vám samovolně protáčí panenky a ruka pleská o čelo (a občas máte chuť plesknout jednu i autorce...). Stylistika je tu prostě hrozná, už ani nekulhá, ale leží v pangejtu a cuká sebou, jak kdyby se taky nakazila a záhy měla v bolestech zemřít. Bohužel se to ani nedá svést na nešikovného překladatele, protože pod pseudonymem se skrývá česká autorka. A ten konec? Nemůžu se zbavit dojmu, že to byla jen poslední zoufalá snaha nějak napravit všechny ty případy, kdy jednání postav nedávalo absolutně žádný smysl. Kdyby tam těch posledních pár stran nebylo, nikomu by nechyběly, což se bohužel dá vlastně říct o celé knize.