Krvavé brány

Joj, tohle ale byla spektakulární jízda. Příběh přeplácaný množstvím nedotažených motivů, obsazen postavami s charaktery druhořadých voskových figurín a vyšperkován křečovitou akcí, vedle níž béčkové filmy devadesátých let působí uměleckým dojmem hodným intelektuálního rozboru. Německá akční estráda s démony, vlkodlaky a upíry, která je tak blbá, až je málem geniální. Kombinace dobrodružného románu s brutálním hororem nezní v základě vůbec špatně, kdyby fungovalo alespoň jedno nebo druhé. Jenže papundeklová hrůza postrádá děsivost a zápletka pro svou zběsilost nějaký smysl. Děj se tu okatě přizpůsobuje postavám a ne naopak, přičemž v některých momentech jsem měl až dojem, že jde možná o nějakou sofistikovanou komedii. Chování německé policie při vyšetřování masové vraždy dvou stovek lidí, ke kterému přistupují jako by šlo o krádež peněženky, by tomu dost napovídalo. Nemluvě o hrdinech, jejichž role spočívá v zabíjení různorodé magické havěti a odhalování utajené historie na Wikipedii.

Heitz píše dobře a každá jeho kniha má opravdu pěkný spád. Nestačíte se tak nějak ani pořádně rozkoukat a už se to tam mlátí hlava nehlava. Tato kniha patří mezi jeho slabší, viděla bych jí někde mezi 3 a 4 hvězdičkami. Čtyři dávám za to, že nápad je originální a děj opravdu běží jako po másle. Tak nějak moc nechápu, že Trpaslíci mají lepší hodnocení, protože ti se také dobře četli, ale po pár letech nevím z děje téměř nic, úplně mi zmizel z hlavy. Toto je akční hororové fantasy, nečekejte žádné převratné myšlenky. Je to zkrátka čtivá oddechovka, i když ne každý si oddechne u hektolitrů krve :-D Popravdě jsem po přečtení komentářů zde čekala mnohem horší paskvil. Co lze této knize vytknout je, že to autor místy až trochu překombinoval a uspěchal. Pro mě je od Heitze nejlepší asi Ulldart - Doba temnoty.