Kruté světlo

Na Kruté světlo jsem se těšila hlavně kvůli té nádherné obálce a ořízce. Přiznávám ale, že ze začátku jsem si říkala, jestli jsme si s touhle knihou vůbec sedly. Autorka čtenáře hodí rovnou doprostřed dění a chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala ve světě, magii i všech těch názvech. Není to kniha, kterou člověk zhltne za jedno odpoledne. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem jí dala šanci. Jakmile se příběh rozjede, začne všechno zapadat do sebe a člověk si uvědomí, že ten pomalejší začátek měl svůj důvod. Nejvíc mě bavilo, že nic není jen černé nebo bílé. Nejen démoni, ale ani lidé nejsou takoví, jak se na první pohled zdají, a právě to dodává příběhu hloubku. Oblíbila jsem si hlavně Julese. Působil na mě nejvíc lidsky a jeho kapitoly jsem četla asi nejraději. Selene je zase silná hrdinka, která není dokonalá a musí za svá rozhodnutí platit. Jejich společné scény mě bavily a jsem zvědavá, kam se jejich příběh posune dál. Co musím pochválit, je atmosféra. Temná, místy až ponurá, ale přesně taková, jakou od podobného fantasy čekám. A taky je vidět, že si autorka dala záležet na budování světa. Jen je potřeba počítat s tím, že si na něj čtenář musí trochu zvyknout. Konec ve mně zanechal víc otázek než odpovědí, ale tentokrát mi to vlastně nevadilo. Spíš mě nalákal na pokračování.

Na tuto knihu jsem se těšila díky nádherné obálce, ořízce. Ale obsah mě docela zklamal. Kniha mě moc nebavila. Od půlky jsem už přeskakovala jen ať to mám konečně doctene .Špatně se mi četla, děj byl pro mě chvílemi takový zmatený a konec byl divný,rychlý a úplně o ničem.Spoustu věcí bylo úplně neuzavřených, nevysvětlených..