Království zloby a slibů

3/5* Na závěr příběhu Adary a Evrena jsem se opravdu těšila. Holly Renee mi totiž svým stylem psaní sedla. Její romantasy sice nejsou nijak zvlášť propracované, ale skvěle se čtou. Nechybí napětí, nebezpečí, romantika ani pořádná dávka smutu. Jenže tentokrát mě závěr série bohužel trochu zklamal. Čtivost autorce rozhodně zůstala a vzhledem k tomu, že kniha nemá nijak závratný počet stran, stránky mizely pod rukama opravdu rychle. Jen mi přišlo, že autorka děj místy až příliš natahovala spicy scénami, zatímco velké dějové zvraty a důležité momenty odbyla během pár vět. A to mi přišlo jako škoda. Smut v knihách rozhodně neodmítám, právě naopak. Jen pro mě nesmí být na úkor samotného příběhu, a tady jsem měla pocit, že to se přesně stalo. Vzhledem k tomu, jak moc jsem si předchozí díly užila, mám proto ze závěru Adary a Evrena trochu rozporuplné pocity. Série má ještě čtvrtý díl, tentokrát zaměřený na Thalii a Sorina, jejichž příběh byl už tady lehce nastíněný. Takže i když mě zakončení hlavní série úplně nepřesvědčilo, na jejich příběh jsem pořád zvědavá. Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce moc děkuji @mystery.press

Na návrat k téhle dvojici jsem se těšila a v první půlce knihy jsem dostala to, co jsem čekala – napětí, nebezpečí, … jenže pak se to jaksi pokazilo. Najednou tu hlavní roli měly vášnivé scény, díky kterým děj ustoupil do pozadí. Zezačátku jsem je vítala, protože kvůli všemu, co se dělo, jsem na to přímo čekala , ale myslela jsem, že pak zas dostanou prostor jiné věci, jenže to se tak úplně nestalo. Hlavní roli měl od té doby smut, který vítám, ale ne když ostatní části příběhu jsou díky němu v pozadí. A přitom to tady mělo opravdu potenciál k nějakému velkému vyvrcholení. Musím ale říct, že autorka vytvoříla poutavý příběh, jehož stránky se otáčejí raz dva. A i když jsem tady čekala trochu víc, tak jsem si to i tak užila a jsem ráda, že jsem Adaru a Evrena poznala. Teď se ještě těším na příběh vedlejších postav, které jsem si tu oblíbila a kterého se dočkáme už brzy