Královská akademie

Takzeee... Jako první musíme samozřejmě zmínit DOKONALOST TÉHLE KNIHY! Děkuji převelice Fortuna7 za doporučení. Byla bych hodně ochuzená :D Ze všech čtyř dědiců, mi nejvíce sedl Alaric. Nejdřív jsem protáčela oči nad jeho vyjadřováním, ale po pár kapitolách mi došlo, že přesně to je jedna z věcí, která z něho dělá Alarica. Když od něj třeba zdrhla Sadie v té zahradě za Titusem, měla jsem chuť do té knihy skočit, zbít Sadie a obejmout Alarica s tím, že to bude dobré. Titus...asi proti němu nic nemám, AŽ NA TO ŽE SADIE JE PROSTĚ ALARICA!! Fuuuu...klídek. Bylo mi smutno z toho jak se k němu chovala jeho mamka, a vůbec když ho něco bolelo, tak se mi svíralo srdíčko, ale. Alaric. Chápeme se. Sadie jsem asi fandila nejvíc. Myslím ohledně trůnu. Připadalo mi, že i když je kniha napsána že čtyř pohledů (nepočítám toho krále), stejně hrála úplně tu nejhlavnější postavu. To, jak získala trůn, mě trochu zklamalo, ale...možná jsem to spíš nečekala. Bylo to na ni takové podlé. Kdyby to měl někdo z nich udělat, vsadila bych na Emmeline. Další, a poslední, tu teda máme Emmeline. Na ni jediné jsem nenašla nic, proč bych ji měla mít ráda, nebo mi byla sympatická. Chovala se fakt hnusně (což neříkám že ostatní občas ne) a byla mi prostě nepříjemná. Možná jediná maličká věc, Oliver. To bylo celkem cute. Ale co se tam přimotal Seb, už to tak roztomilé nebylo. Takže takkk. Když jsem dočetla poslední stránku, měla jsem chuť brečet že už to skončilo. Doufám že vyjdou další díly!! (srdickoo) P.S.: Je to fakt uzasny!! P.P.S.: Ale ten konec...MUEHEHEEEE!

Královská akademie je přesně ten typ knihy, o které vím, že mě bude bavit. Kombinaci školního prostředí a rivality mám zkrátka v oblibě a odměna v podobě královského titulu už byla jen třešničkou na dortu. Příběh je vyprávěn že čtyř úhlů pohledu, což mě neskutečně bavilo. Každý z dědiců má úplně jiný charakter, takže jsem se ani chvíli nenudila. Styl psaní je čtivý a plný zvratů, které sice nejsou úplně originální, ale osobně mi to ani nevadilo. Autorka si zaslouží pochvalu i za kvalitně zpracované školní prostředí, které nesloužilo jen na okrasu, což se už moc často nevidí. Samotný závěr byl velmi strhující a já doufám, že se dočkáme pokračování.