Králové Avalieru - Poslední dračí král

'Velká moc s sebou nese velkou odpovědnost.' Obdivujem a ctím si knihy, ktoré majú v sebe tú mágiu, že od prvej vety dokážu človeka pohltiť tak, že nevníma nič okolo seba a 'Poslední dračí král' takouto knihou určite je a prijala by som ešte takých sto či dvesto strán navyše! Plusom je, že sa séria delí na štyroch kráľov a ja sa už veľmi teším na Axila a Luciena ;) Natáhl ruku pro vidličku a předstíral, že s ní píše na stůl. "Odmítá nosit šaty, jí jako vyhladovělé dítě... Je ještě něco, co bych měl vědět?" zeptal se s pousmáním na rtech. Musela jsem se držet, abych nevyprskla smíchy. Král má smysl pro humor! Tahle jeho stránka se mi líbila. Popadla jsem tedy vlastní vidličku a napodobila jeho počínání. "Momentálně se schází se stovkou žen najednou, chce mě jen kvůli mojí děloze..." Vyzývavě jsem se na něj ušklíbla. Po mém rýpnutí mu v očích vesele zajiskřilo, nebylo o tom pochyb. Zapsal si na stůl další poznámku. "Umí přijmout vtip a oplatit ho." Zasmála jsem se. "Nemyslela jsem si, že s tebou bude legrace." Pokrčil rameny. "Jsi jiná než ostatní. To se mi líbí. A mám vedle tebe pocit, že se můžu uvolnit."

Nádherná obálka slibovala skvělou fantasy knihu o dracích, nebo minimálně o posledním drakovi. Nicméně jde spíš o romantiku, než o fantasy. Co se týká čtivosti, tak vás kniha zaháčkuje celkem snadno, je to psané fakt svižně, jednoduše a bez zbytečných popisů, mnohdy bohužel ale až moc svižně... Chování a přemýšlení hlavních postav je největší kámen úrazu celého příběhu, snaží se chovat hrozně dospěle a vyspěle a rozumně a nesobecky, ale prostě to nefunguje. Snaha působit věrohodně a tak nějak královsky moudře, nebo uvěřitelně, působí spíš naivně. Není to špatné, ale mohlo a mělo to být o hooodně lepší.