Konec světa podle Carla

I v dalším patře Hrobky Carl pokračuje v trenkách (a chvilku i bez) a bos. Avšak je to úspěch, že se dostal dál, a s ním i princezna Rakvička, kočka jeho přítelkyně. Je to vše, co mu z předchozího života zbylo. Nyní, chce-li přežít, musí nabírat zbraně, útoky, kouzla, plnit questy, vylepšovat schopnosti a získávat nové, a to vše nejlépe v kooperaci s Rakvičkou, která má i svého mazlíčka. Malý dinosaurus Mongo rovněž sílí a roste a za chvíli se na něm Rakvička bude moci vozit. Zatím trůní Carlovi na rameni a společně si razí cestu do dalšího patra. Poznáme nové potvory a nepřátele a také další účastníky této nedobrovolné mezigalaktické reality show. Místy jsem se chechtala nahlas. Zvlášť když není radno soudit podle vzhledu, pak lehce narazíte na Hobgoblinku, která je sice ošklivá, ale hodně dobře slyší! Kurvafix, Rakvičko! Myslím, že si překladatel Jiří Matyskiewicz (jehož vlastní knihy jako Kronika konce světa nebo dva díly s Bý Stará béčková legenda a Pekelná béčková jízda jsou parádní) užil a díky jemu i my!

Kniha navazuje na první díl bez nejmenšího přerušení. Tentokrát je na řadě třetí patro Hrobky, o něco méně krvavých vyvražďovaček (nebo se o nich už autor nezmiňuje), zato přibydou téměř detektivní questy, které sice Carl není povinen plnit, dokonce mu to není doporučováno, nicméně on se do nich stejně pustí. Oceňuji, že u obou nestačilo použít velké množství trhaviny, ačkoli bez ní se nic neobejde, ale bylo zapotřebí i trochu logiky a pátrání. Jedná se opět o svěží, zábavnou a maximálně čtivou záležitost. Čtyři stovky stránek jsem zvládla za necelý den. Carlova partička se rozroste o Mordecaie, který tím sice není nadšený, ovšem pomáhá ze všech sil. Ke konci se objeví další spojenec, tedy aspoň doufám. Kromě hlavní dvojice/trojice hraje zbytek postav dvourozměrné pozadí, zajímavou hloubku čtenář najde až v epilogové kapitole s lamami. Krásný charakterový posun prokazuje Rakvička, naopak Carlovi nepomůžou ani záblesky informací o problematickém dětství či mládí. Ano, je to pořád sympaťák, ale vývoj jsem bohužel nezaznamenala. Dvě věci mi hodně vadily, a to spíš v důsledku než v průběhu. Až po dočtení jsem si uvědomila, že jsem se mnohem méně smála než u jedničky. Přitom mi ale tento díl připadl méně temný. Ovšem souběžně i méně humorný. Druhá věc mi vadí natolik, že kvůli ní „sundávám“ jednu hvězdu, a to sice nekonečný počet dílů. Otázky, které mě trápily na konci jedničky, se vytratily do ztracena, a s nimi i chuť pokračovat v sérii, která se dějově (nutně) neustále opakuje. Množství pokračování zároveň snížilo možné napětí v situacích, které byly opravdu dramatické. Jenže když vím, že následují další a další knihy, je zřejmé, že žádná příhoda nebude fatální. Zábava je to dobrá, ovšem nekonečná série mě ničí. Málem bych zapomněla – poklona za naprosto boží obálky.