Kniha mrtvých

Kniha mrtvých – A. G. Slatter Ve spolupráci s Fobos Na Knihu mrtvých jsem se těšil. Po Trnité cestě jsem věděl, že A. G. Slatter umí vytvořit svět, který je temný, podmanivý a nepříjemně krásný zároveň. A druhý díl série Temný čarosvět tohle očekávání naplnil – a v některých ohledech ještě překonal. Tentokrát sledujeme Ellie Briarovou. Tu „obyčejnou“ z čarodějnické rodiny. Tu bez magie. Tu, která stojí spíš v pozadí. Jenže právě v tom je kouzlo celého příběhu – Ellie není silná díky kouzlům, ale díky všímavosti, rozumu a schopnosti spojovat věci, které ostatní přehlížejí. A když se ukáže, že přece jen má zvláštní dar… začne být jasné, že minulost rodiny Briarových je mnohem temnější, než se kdy vyprávělo. Slatter znovu výborně pracuje s atmosférou. Silverton působí jako městečko, které drží pohromadě silou vůle a starých slibů – a stačí pár trhlin, aby se všechno začalo sypat. Všude je cítit napětí, nedůvěra, staré hříchy, nevyřčené křivdy. Velmi silná je linka rodinných vztahů. Sestřenice, matky, dcery, babičky. Láska, zrada, loajalita, vina. Kniha stojí hodně na ženách – na těch silných i zlomených, na těch, které mají moc, i na těch, které ji nikdy mít neměly. A právě tahle emocionální rovina dělá z příběhu něco víc než „jen“ temnou fantasy. Hodně mě bavilo i to, jak se postupně odkrývá minulost. Střípky starých příběhů, zapomenuté legendy, překroucené pravdy. Člověk si uvědomí, jak nebezpečné může být to, co si generace předávají jako „pravdu“, i když je to jen pohodlná verze reality. Jediné, co trochu brzdí maximální hodnocení, je fakt, že některé věci se dají odhadnout dřív, než by bylo ideální. Ne že by to vyloženě kazilo čtení, ale pár momentů ztratí tím pádem sílu překvapení. Na druhou stranu – atmosféra, styl i postavy to bohatě vyvažují. Kniha mrtvých je temná, chytrá a vrstevnatá fantasy s gotickým nádechem, která nestojí na akci, ale na náladě, vztazích a postupném rozplétání tajemství. Pokud vás baví pomalejší, hutnější příběhy s hloubkou, tady si přijdete na své. 8,3/10 – silná atmosféra, výborné postavy, temný svět, který vás jen tak nepustí. Za sledování na IG budu rád -> Milan.kope.knihomol #agslatter #knihamrtvych #kniznispoluprace #kniznitip #kniznirecenze

predchádzajúca časť ma bavila viac, tu som sa dlho nevedela začítať a dosť dlho sa vlastne nič nedialo, autorka nás len oboznamovala so situáciou, postavami, prostredím ... bolo to fajn, ale také vlažné keď už konečne nastal ten zvrat ohľadom Ellinej schopnosti, príbeh znova skĺzol do takého "obyčajna" skutočný posun nastal až v závere, kedy Ellie konečne začali do seba zapadať jednotlivé skutočnosti a pochopila problémy vo svojej rodine, že nie všetko je také, ako sa javí príbehy zo série na seba nenadväzujú, je to samostatný príbeh, len ho autorka vložila do rovnakého prostredia čarodejníc, ale kým v prvej časti som príbeh videla v takom viktoriánskom období, toto mi prišlo dosť nečitateľné, niektoré veci ako v stredoveku, potom niečo moderné .... proste úplne vymyslené, aj obdobie, aj krajina postavy som mala rada, neboli len kladné, každý mal niečo za sebou, alebo aj pred sebou, kam ho zahnala situácia a musel konať tak, ako konal a predkovia z minulosti boli prekvapením pre všetkých, v podstate sa v tejto rodine neumieralo prirodzene príbeh je temný, možno aj trošku strašidelný, ale to som pri tejto autorka zvyknutá a v podstate sa mi jej príbehy páčia