Ráda bych řekla, že mám s knihou jen jeden zásadní problém, ale bohužel jich je tolik, že se mi sem snad ani nevejdou. První, a ten největší, je špatná (nebo žádná?) betace/korektura, protože přímá řeč jedné osoby se opravdu nerozsekává na dva a více odstavců, bez ohledu na to, kolikrát je monolog přerušen upřesněním pocitů či pohybu. Ve chvíli, kdy je takto mluvících osob víc, vznikají zmatky a já musela doslova každou stránku číst víckrát, abych se pokusila odhadnout, kdo mluví. Postavy. Já jim prostě nevěřím, nechápu a neznám je. Pominu fakt, že dostáváme hromadu osob, které zdánlivě budou mít nějakou roli v osudu Kláry, abychom zjistili, že jsou padesátistránkové křoví, které se prostě vypaří. Vztahy mezi postavami pro mě nejsou uvěřitelné, protože kromě logického uspořádání partner-partnerka a rodič-dítě v knize nevidím žádné budování mezilidských vztahů, jako je třeba přátelství. To se najednou ze strany na stranu dozvíte, že ta šedá postava v pozadí je kamarád, který splní úlohu a zase se po něm slehne zem. S tím úzce souvisí emoce, kterých jsem očekávala opravdu hodně, vzhledem k těžkým tématům. A opět jsem je nedostala. Traumatický zážitek byl useknut před začátkem a pojmenován o čtvrt knihy dál a já nemohla s hrdinkou tu bolest nijak vstřebávat. A když už došlo na svěřování, vše bylo shrnuto do věty, že si své trápení a bolesti všichni řekli. Tím se pro mě všichni stali strašně neosobními a cizími. Příběh s obřím potenciálem, na jehož pro mě nejzajímavější část jsem čekala 140 stran. Neříkám, že jsem s tou filozofií souhlasila, ale jako pohled na myšlení jiných rozhodně zajímavý. A se závěrem té rozmluvy jsem dokonce i souhlasila. Ale dostat se tam bylo příliš dlouhé a úmorné, když jsem se musela potýkat s výše popsaným a dále pak na můj vkus s nadužívanými zdrobnělinami, nelogičnostmi, jako teleportace postav, bezproblémový exhibicionismus sexuálně zneužitých postav, který ke konci začal zavánět nějakou hippie sektou se zenovým mistrem v čele, vysokými finančními transakcemi u běžných lidí bez nějakého šťourání bankou (kde obyčejná studentka legálním způsobem přijde ke statisícům ze dne na den?) nebo věřící křesťanka s tak otevřenou myslí, sexuálním apetitem s muži na jednu noc a přijmutí reinkarnace během jednoho kraťoučkého rozhovoru. Za sebe tedy kvůli zmíněným neduhům nedoporučuji.

Dakujem za moznost si precitat v ramci stafety , tento pribeh ma dostal , Klara ,mlada zena ,slecna miestami by som povedala dievca , kniha precitany jednym dychom i ked koniec bol aj amsutny aj na zamyslenie ale jednoznacne odporucam