Kinského zahrada

Dvanáctero mikropovídek, dvanáctero žen a dvanáctero příběhů, které nepřímo propojuje Zahrada Kinských, ležící na Smíchově, pod Petřínem, nedaleko Malé Strany. Povídky jsou většinou průměrné a jednoznačně nejlepší je ta s názvem Dopis. Kniha je pěkně graficky zpracovaná a krásně ilustrovaná. Citace z povídky Dopis: Pošeptal jsem ti, že jsme pořád ty dvě děti, co si chodívaly sednout na trávník u Musaionu. Ano, bylo to šíleně patetické, já vím. Ale dojalo tě to. A snad i potěšilo, i když jinak jsi z toho moc radost neměla. Hlavně z toho, že jsi mi trochu ušpinila prostěradlo. Ale to bylo moje riziko, říkala jsi přece, že nemůžeš.

Ilustrace moc hezké, číst knihu byla ztráta času.