Kemp

Kemp, jako průsečík, kde postupně odhalujeme historii jeho majitelů, životní pohnutky jeho návštěvníků, kteří se v jeden čas protnou právě zde. Je to příjemné čtení, ale po dočtení jsem měla pocit nedotaženosti textu, něco tomu chybělo.

Victorien se rozhodne pořídit si kemp. Ten, co se jí líbí, leží vedle vojenského prostoru. Koupí ho od dvou sester, pod podmínkou, že tam budou moci i nadále bydlet. Postupně poznáváme návštěvníky, kteří se tu ubytují, jejich cestu, která je sem přivedla. Musím se přiznat, že mě u této knihy vůbec nezaujala obálka, a i když jsem viděla nadšené recenze, stále jsem se jí vyhýbala. Až mi ji doporučila sama překladatelka, pak už jsem neváhala a dobře jsem udělala. Knížka je totiž skvělá! Od prvních stránek mě zaujal autorčin styl. Je jiný, zvláštní, ale rozhodně skvělý! Moc mě bavilo poznávat jednotlivé návštěvníky kempu. Proč sem přijíždějí, co je sem přivedlo. Ale ještě více mě bavilo, jak si autorka se čtenářem hraje. Něco jen naznačí a čtenář si k tomu postupně dochází. A pak přijde moment prozření, kdy vám dojde, co se vlastně kdy stalo. Skvělé! Najdete tu i jisté poselství o stavu světa a o ekologii. Není to nic na sílu. Přesně to sem patří a donutí vás to i zamyslet se, jak to tu na našem světe vlastně máme. Ano, tuhle knížku si rozhodně přečtěte, možná vám předá víc, než si na začátku myslíte…