Kdysi tady hořel oheň

souhlasím, že méně je někdy více.. autorce se povedlo napsat velice překombinovanou (asi) detektivku, kam nacpala i pošramocené rodinné vztahy, nejasnou (nebo jasnou ?) sexuální orientaci, něco mystična i hororový nádech... Viktoriiny schopnosti byly nadprůměrné, rodina cáklá až moc, teta v úvodu vůbec nepoůsobila tak submisivně, jak se nakonec ukázala. A její jednání, i co se Aleny a Viky týká - opravdu by snesla takové ponižování a manipulaci ? Sbírka záhadných umělců na statku. Dialogy Viky a Káti, potažmo Kátino a Davidovo obviňování - tyhle scény bych klidně vypustila... napsáno docela neuvěřitelně.. Chodorovská prkenná.. Celé to nebylo až tak špatné, ale chtělo oloupat, vyčistit, doladit..třeba to autorce půjde lépe v dalších knihách...

V knihovně mě zaujal název i obálka a doma mě tahle prvotina chytila od úvodních stránek - nemusela jsem se do čtení nutit. Anna Winterová píše přirozeně a lehce, mozek se mi nezasekával na žádných neobratných větách, šroubovaných souvětích ani jiných přešlapech, typických (nejen) pro začínající autory. Román šíří atmosféru ospalého letního odpoledne s občasnou bouřkou, totéž platí i pro jeho tempo. Děj je dost pozvolný, soustředěný na stavbu kulis a seznámení s postavami. Až příliš mnoho prostoru dostaly úvahy hlavní hrdinky, které jsou navíc často postavené "na vodě" - bez sebemenších fyzických důkazů zkrátka fabuluje. Pokud bylo účelem svést čtenáře ze správné, nabízející se cesty a zamotat mu hlavu, v mém případě se úspěch tak docela nedostavil. Finále mě spíše zklamalo, přesto knížku hodnotím pozitivně. "Kdysi tady hořel oheň" je román spíše pro ženy, rodinné drama s detektivní příchutí a špetkou mystéria. Takové trochu pomalejší čtení o nefunkčních vztazích, hledání sebe sama a také o různých prapodivných osobnostech, co mají svá tajemství. 70%