Kde tě nenajde

Z počátku mi to připadá jako prostředí, nad kterým se stahují mračna. Velmi, velmi ponuře. Brodění se lesem bylo strašidelné jako když se ve tmě a tmavém lese sesednete kolem táboráku a povídáte si strašidelné příběhy. A tyto povídačky mě vždycky dostaly. To plíživé a dusivé ticho, vleklé a upocené, které usychá na vaší kůži a dere se pod ní. Tvůj nejtemnější, nejhlubší strach. Příběh vystavěný na městské pověře není špatný tip pro sepsání a tento je zajímavě zpracován. Postavy jsou pevně zasazeny v rolích, jen jedna ne (nemyslím Sešívače, ten je zasazen dost, ale mám na mysli matku Abby a Hope, která tam hraje nejistou, i když ne nenápadnou roli). Štoly. Kniha se velice dobře čte. Rozjezd na začátku je pomalý, ale pak se to zrychluje a posledních 100 stran je velice rychlých a nejnapínavějších! PS: S těmi vlákny je Darcy Coates originální.

Nalijme si čistého vína. Autorku mám velice rád, ale pár logických chyb se zde najde. Úplně se mi nechce věřit, že by tímto způsobem jakým to udělaly naši protagonisté to nezkoušel již někdo před nimi a největší problém jsem měl, že když jim zlobí elektronika tak mají v šuplíku v ložnici baterku, který údajně jako jednoduchá elektronika je spolehlivější. No tak mít tam svíčku by dávalo větší smysl, ale po celou dobu jsem se bavil a nepokrytě přiznávám, že jsem asi už fanoušek autorky a proto hodnotím 5/5 reálné hodnocení by mělo být tak 4,5 nebo 4 z 5.