Kde se les dotýká hvězd

Nejdříve mě upoutala ta nádherná obálka knihy, anotace nalákala a po přečtení pár stránek jsem byla přesvědčená, že tato knížka se mi bude líbit, líbila. Je to krásný a originální příběh s takovým magickým nádechem a mnoha tajemstvími o poutech, nečekaných setkáních, lásce, lidech, kteří dostali do života ty horší karty. A také o malé holčičce, jež se objeví a tvrdí, že přichází z jiné galaxie, aby našla pět zázraků. Více už prozrazovat nebudu, nechejte se překvapit, jak autorka příběh pojala. Tady opravdu téměř do závěru budete věřit a nebudete vědět...

Mám ráda knihy, obsahující silný příběh - a tuto podmínku autorka splnila v míře téměř vrchovaté. Přesto mi něco málo do dokonalosti chybělo, i když možná nedokážu přesně říct, co to bylo. Z tohoto důvodu tedy jednu hvězdičku ubírám. Uznávám ovšem, že jsem se začetla hned a kniha se mi jako celek docela líbila... Autorka vypráví příběh mladé ornitoložky Jo, která už toho má dost za sebou, mimo jiné těžkou nemoc. U té se jednoho dne objeví malá holka Ursa, tvrdící, že pochází z jiné planety. Kromě toho je nadprůměrně inteligentní a má na celém těle modřiny, o nichž ovšem prozradí jen to, že nejsou její, protože ona sama se (prý) převtělila do mrtvé dívky. Jo ani při nejlepší vůli netuší, co si o tom všem má myslet, a tak pátrá po pohřešovaných dětech. Později se k nim připojí také Gabe, samotářský soused, který se v pátrání k Jo připojí, aniž by ale byli po hodně dlouhou dobu úspěšní... Konec knihy jsem očekávala asi trochu jiný, nevím. Dost možná nejvíc mne zaujaly osudy jednotlivých členů Gabeovy rodiny, i když ani ty Ursiny nebyly špatné. Příběh plyne poklidně, přesto je místy dramatický. A stejně jako moji oblíbenou Hanku (Mandlevest) mne rozesmutnil konec Malého Medvěda.