Katova dcera a černý mnich

Já se vážně snažím být objektivní, ale mé subjektivní já mě často převálcuje. Plně si uvědomuji, co mi na pokračování Katovy dcery vadí, zároveň ale vím, že to nebude mít na výsledné hodnocení velký vliv, protože mě historické detektivky prostě baví, a pokud si to u mě autor té které knihy svým textem nepokazí, rád přimhouřím své zdravější oko nad případnými nedostatky. A Oliver Pötzsch si to u mě ani napodruhé nepokazil, takže jsem mu odpustil, že jsem si byl ještě před polovinou knihy jistý vinou hned dvou postav (a měl jsem to správně), a protože jsem podobně předčasně odhalil i úhlavního padoucha předchozího svazku, mám pocit, že by mohlo jít o slabinu autorových knih. Uvidím příště. Ve finále mi to může (a je) být vlastně jedno, protože jsem se při četbě bavil od začátku až do konce. Pokud jde o historické detektivky, jsou autorovy knihy moc fajn a rád je čtu, ale můj oblíbenec z východu se mi zdá být přece jen lepší. Na rozdíl od předchozího dílu tu dostala Magdalena přece jen mnohem více prostoru, přesto považuji název stále spíše za marketingový tah.

Samotne vypravovani je ponekud klopotnejsi a zdlouhave, ale tak nejak to sedi k tem dobovym realiim. Skoro vzdy mi ty historicke knihy (vcetne pana Vondrusky) prijdou takove mene "vtahujici do deje", zrejme kvuli dost velkym odlisnostem ve zpusobu zivota. (Markantni to je u posklebovani se na ulici, utoku lupicu, mrznuti...) O to vic me vzdycky prekvapi u pana Potzsche propracovana zapletka, ta me vzdycky potesi. Akorat ta cinska plisen v zaveru mi prisla zbytecna :D