Jmenuju se Selma

Stať o odboji v Nizozemsku mě zajímala nejvíce - Selma se zapojila do neozbrojené odbojové činnosti, mj. převážela ilegální tisk, zprávy, padělky dokladů apod., byla zapojena do sítě na pomoc Židům, kteří se dostávali přes Belgii a Francii do neutrálních zemí /Španělsko, Švýcarsko/, ukradla důležité dokumenty rakouskému vojákovi, kterému předstírala zájem, při svých cestách se dostala nejen do Belgie, ale i do hlavního města Francie, aby zachránila život ohroženým osobám. Měla nabarvené vlasy, aby zakryla své židovství (motiv použitý ve filmu Černá kniha). Rovněž pasáže knihy o věznění ve Vughtu a v koncentračním táboře Ravensbrück mě velmi bavily, např. pochvalná zmínka o soudržnosti českých vězenkyň v Ravensbrücku. O zachráněné Židy se pak pěkně starali v Dánsku a ve Švédsku, odkud se Selma na podzim 1945 vypravila do Velké Británie za dvěma bratry. Jejich rodiče a sestra tolik štěstí neměli - za války se stali obětmi holocaustu. Zajímavá a čtivá kniha, zvláště pro toho, kdo se zajímá o odboj proti německým nacistům a nacistické perzekuce a zvěrstva. 80-85 %

Paní Selma vypráví o své rodině a dětství před válkou. Po okupaci Nizozemska pak o činnosti v odbojové organizaci, kde pod jménem Marga van der Kuit cestovala po celém Nizozemsku jako kurýr. Bylo to hodně nebezpečné a několikrát měla obrovské štěstí. Bohužel po prozrazení byla deportována přes sběrný tábor do Ravensbrücku. V knize popisuje práci a přežívání v táboře až do osvobození. Byla vedená jako politický vězeň a neprozradila svůj židovský původ. Po válce, kdy se snažila zjistit něco o své rodině, uvedla své pravé jméno. Statečné ženě by mělo být letos sto let.