Jizvák Jim a další noční můry

Osm povídek z podivných světů, které vypadají skoro jako ten náš, přesto by se v nich nikdo se zdravým rozumem asi ocitnout nechtěl. Ať už jsou to zákopy první světové války (Jizvák Jim), říční delta Markyty (Na hloubkách), vesnická škola, zapadaná sněhem (Zatraceně moc sněhu), vietnamská džungle (Poslední sázka), pripjatské bažiny (Bažiny) nebo Šedivákov (Vítejte v Šedivákově), vždy se vám dostane hutného, napětím prošpikovaného příběhu s atmosférou pořádné noční můry. Nakonec je docela jedno, zda vás pronásledují oživlí mrtví (Sprint bez cíle), geneticky zmutovaní „kostějové“ (Cesta na jih), mimozemské potvory, převlékači těl nebo stvůry, vzniklé v laboratořích. Jsou to strašidelná vyprávění, při nichž běhá mráz po zádech. A čím více se pročítáte ke konci knihy, tím je ten děsivý zážitek opravdovější a hmatatelnější. Poslední povídka Vítejte v Šedivákově je pak perlou vysoké svítivosti, možná proto, že jejími protagonisty jsou děti školou povinné. Brr, ještě teď mi stojí všechny chloupky na těle...

Promarněné příležitosti. Tak bych popsala většinu povídek z této sbírky. Jizvák Jim a Cesta na jih jsou celkem povedené, ale zbytek je v lepším případě průměrný. Největším mínusem pro mě byla neschopnost autora pracovat s atmosférou. Zejména u povídky Zatraceně moc sněhu mohl autor celé vyprávění postavit na tajuplné atmosféře odříznutého místa. Ale to on ne, ze všech povídek musel udělat akční jízdu. To je velká škoda, protože autor se v povídkách pustil do různých druhů hororu a je znát, že mu tento žánr sedí. Ale bohužel takhle je to pouze typicky česká kniha akčně-hororových povídek, kterých vychází spousta. Mohla by vyčnívat například svým umístěním (některých povídek) do doby první světové války, ale to je aspekt, který autor vůbec nevyužil. Takže čtenář sice ví, v jaké době se příběh odehrává, ale na povídkách se to nijak neprojeví. Některé povídky by potřebovaly zásah redaktora, protože byly buď překombinované (závěr Vítejte v Šedivákově) nebo jsem úplně nepochopila, co bylo pointou (Na Hloubkách), nebo byly prostě WTF? (Bažiny). Pokud měly povídky sloužit jako ukázka alternativního světa s magií, pak tu chyběl nějaký jednotný koncept magie. Celkově na mě kniha působila jako 99% ostatní české fantastické produkce, která u nás vychází. Měla pár světlých momentů, ale šla napsat mnohem lépe. Autora zatím nezatracuji a možná mu ještě dám příležitost, protože čtivě psát umí. 2,5*