Ještě žiju

Tak to byl koncert … čtení jsem pojal vcelku komplexně a posháněl jsem si všechnu muziku, na kterou Phil v knize odkazoval … úžasné … včetně posledního vystoupení z června 2017 (https://youtu.be/Hr-XC3rFDgs), kde v doprovodné kapele na bubny hraje Philův syn Nicholas. Tvorbu Phila Collinse prostupuje autentičnost. Jen těžko by jeho písně někdo obvinil z vypočítavosti a prvoplánových postupů, i když jsou primárně zařazeny do popu 80. a 90. let. Vše je viditelně (slyšitelně) prožité. A stejně je na tom i tato kniha. Mísí se zde pokora, city, zklamání, obvinění a některé části si až protiřečí, ale o to více je obsah uvěřitelnější. Čím blíže jsem byl ke konci knihy, tím více jsem četbu zpomaloval. Aktuálně prožívám abstinenční příznaky. Vždy jsem obdivoval Phila Collinse jako skladatele, zpěváka a bubeníka, ale po přečtení této knihy má můj největší respekt. Děkuji za hudbu i za knihu.

Ooooo lala, tak tohle je jeden z nejlepších, ne-li naprosto nejlepší životopis, co jsem kdy četla. Collins má svěží styl, naprosto skvělý smysl pro humor se kterým popisuje i smutné okamžiky svého života, jako je např. počínající hluchota, vrcholy i pády, neuniká ani před svými manželstvími a rozvody. Je prostě skvělý vypravěč, který si nehraje na to, že je hvězda, ale v první řadě je prostě jen chlápek, co měl a má rád hudbu.