Babí léto klepe na dveře a přináší vůni dálek a cest. Tak jsem se s Kubou a jeho deníkem vypravila aspoň virtuálně na trail po naší zemi, který mne zavedl na místa známá i neznámá a sváděl k pokušení nazout botky a vyrazit hned.... vždyť koho by to nelákalo, když kniha je sepsána tak, jakoby vše bylo na "pohůdku"? :-) Kubo, vím že si člověk při takových cestách sáhne i na dno vlastní duše a tak máš můj obdiv za všechny ty kilometry, které jsi už nechal za sebou! Je to úžasná motivace pro spoustu stejně naladěných lidí, mezi které spadám i já. Díky!

Lesu šumí, zpívají i tiše mlčí. V lesa je krásně , dobře se dýchá a dobře šlape. Je to k nezaplacení , když máte někoho, kdo vám pomůže . poradí, rozdělí se o vodu. kousek jídla . pokecáte . Fotky z míst , všechny popisky , hltám to s nadšením a úsměvem. Jakub nám přinese všechny jeho zážitky , rady a pocity . Pořád mám chut jít alespon kousek cesty o které píše, tady můžu , je to z naší vlasti a pořád zajímavé jako z ciziny. Jít si svoji trasu. Zpívat si , jíst, když mám hlad , ta svoboda , radost ze života , člověk zapomene na všechny starosti večer, když kolem ramen vezme kamarád--