Jak vzniká divadelní hra

Souhlas s předchozími komentáři. Vskutku zábavné reportážní dílko, v němž autor popisuje to, co je i není vidět, když vzniká nový divadelní kus. // Psáno systematicky (první počátky ----- obsazení ----- režie ----- čtená zkouška ----- ve zkušebním sále ----- další zkoušky ----- kus dozrává ----- atd. ), psáno zasvěceně a tak lehce, že se musím smát, do jakých detailů, ba extrémů Čapek ve své úvaze, ve svých postřezích jde. Dává však také jasně najevo, že toto nosné téma ještě celé nevyčerpal. Dostupné jako e-kniha v katalogu Městské knihovny Praha. Její rozsah činí devětačtyřicet stran (PDF), přičemž součástí textu je též časová osa s životopisnými daty a přehled Čapkových knih. // Zdůrazňuji, že jako autor kapitoly “VÝPRAVA SCÉNY“ (str. 22-27), je zde uveden Josef Čapek. // Knihu doporučuji. --------------------------- ÚRYVEK: (...) Mám-li vyzradit jistá hlubší tajemství dramatického umění, tedy tvořivý autor je ten, který nechce být poután jevištěm, a tvořivý režisér ten, který nechce být poután textem; co se týče tvořivého herce, ten, chudák, nemá jiné volby, než buď že se drží sama sebe (v tom případě se vytkne špatné pojetí režii), nebo že se drží režiséra (v kterémžto případě se vytkne špatné pojetí herci). Stane-li se zvláštní náhodou při premiéře, že nikdo neklopýtne v dialogu, že nespadne špatně přivrtaná kulisa, nepřepálí se reflektor a nestane se žádné jiné neštěstí, dostane režisér v kritice pochvalu, že “režie byla pečlivá. Je to čirá náhoda; ale než dojdeme k premiéře, musíme ještě projít martyriem zkoušek.

Letos jsem se rozhodla přečíst co nejvíce knih od bratří Čapků. Milý spisek, který popisuje jak vzniká divadelní hra, nečekaně :) Co k tomu dodat? Je to Čapek. Obyčejná věc, která je napsaná velice zajímavě.