Eleanor, společnice lady Bradburyové, snáší s notnou dávkou trpělivosti a s velkým sebezapřením vrtochy staré dámy. Jediným světlým bodem je pro ni prasynovec její zaměstnavatelky, lord Lavenham. Lady Bradburyová jí však zakázala s ním mluvit, protože není urozeného původu. Když se o tom Lavenham dozví, navrhne jí, aby jeho věčně se vměšující pratetu usadili tím, že se vezmou. Eleanor se však domnívá, že to má být jen hloupý žert. Útěk se jí tak jeví jako jediná naděje na nový začátek. Proč je jí ale lord Lavenham neustále v patách?