Jak se dělá jazz

Dostalo se mi do rukou 2.vydání z roku 2017. Ač milovník této hudby, nemohu říci, že by mě kniha zaujala. Ale vlastně ano - tímto odstavcem, kde je podána trefná charakteristika jazzmanů, hrajících tradiční jazz: Jsou to lidé poměrně nenápadní, jako by styděli za svou antikvární zálibu. Preferují proužkované košile, motýlky, při významných příležitostech i smokingy starého střihu s vestičkami, mnohdy i s řetězy k hodinkám. Jsou plaší, tiší a skromní. Spíše nekouří, pijí mírně s výjimkou - když je to zadarmo. Na štreku si berou svačinu z domova. Na zájezdech neobtěžují zpěvačky, které to čas od času zaráží. Mají poměrně dost kšeftů. neboť provozují muziku, která publikum v žádném případě nenasere. Já dodávám : trefa ! A vidím božského Armstronga ! I když si myslím, že Satchmo si svačinu z domova na štreku nevozil.