Já už budu hodná

Já už budu hodná začíná dost podivným a děsivým úvodem. Seznámíme se v něm s dívkou, kterou matka trestá tím, že ji zamyká na půdě. Brzy pochopíme, že to není poprvé a tento způsob trestu je něco, na co je dívka zvyklá, i když to neznamená, že ho nesnáší špatně. Tato linka je psaná kurzívou a doprovází nás po celou knihu, kdy prolíná druhou část knihy a svým způsobem ji doplňuje. Do popředí ale vystupuje spíše příběh mladé Juli. Ta přijíždí na začátku velice horkého léta do Mnichova, aby tam studovala a také tak trochu začala nový život. Zároveň chce trochu více poznat minulost své matky, která kdysi v Mnichově působila. Její přítel Hannes zatím zůstává v Berlíně, ale brzy se chce za Juli přestěhovat, aby mohli bydlet spolu. Než si ale Hannes vše vyřídí a najde si v Mnichově novou práci, musí si Juli poradit sama a najít si nějaké spolubydlení, protože celý nájem by neutáhla. Seznamuje se tak s mladou a nadanou herečkou Grétou. Ta se zdá být ze začátku velice milá a příjemná a Juli doufá, že v ní bude mít dobrou kamarádku. Pak se ale na půdě jejich domu a také v jeho blízkosti začnou objevovat mrtvá těla... Gréta se jí navíc najednou postupem času se svou posedlostí úklidem a podivnými zvyklostmi zdá jako nejprotivnější ženská na světě. V přítomnosti Gréty a jejího přítele Gregora se Juli začíná cítít velice nepříjemně. Nepřidá tomu ani malá němá holčička, kterou potkává na schodech, a tak trochu ji děsí. Horko ve městě je navíc naprosto nesnesitelné a Juli ho velice špatně snáší, ať už venku nebo ve svém podkrovním pokoji. To ostatně skoro pocítíte sami, protože nám vedro autorka neustále opakovaně připomíná, takže na vás atmosféra těžkého a horkého vzduchu z knihy úplně dýchá. Aby toho nebylo málo, Juli až nějak podivně často naráží na jméno tajemné Charlotty Weberové. Snaží se společně se svojí kamarádkou vypátrat, co se u nich v domě děje a také kdo může ta Charlotta být. Společně prohledávají dokonce i pokoj Gréty, na kterou mají podezření. Juli je z toho všeho ale akorát čím dál více zmatená. Její kamarádka navíc krátce po tom z ničeho nic úplně zmizí. Zvláštní okolnosti se kupí čím dál víc a Juli to přestává zvládat a trpí úzkostmi. Jak tohle všechno dopadne? Musím říct, že příběh je to velice zajímavý a čtivě napsaný. Většinu knihy jsem pořád zmateně čekala, co se z toho vynoří. Nic mi nedávalo smysl, a i když jsem thrillerů přečetla už mnoho, tomuhle jsem stále nemohla přijít na kloub. Čekání se ovšem vyplatilo a poslední část knihy mě dost překvapila. Najednou mi do sebe vše zapadalo. A to jsem to měla celou dobu rovnou pod nosem! Sice bych uvítala malinko rychlejší spád příběhu, protože sem tam mi to přišlo až moc natahované, ale nakonec jsem s knihou spokojená. Konec vám vyrazí dech, ať se snažíte ho rozuzlit co to jen jde. Autorce se podařilo vymyslet originální příběh, který navíc poutavě napsala. Pokud máte rádi psychologické thrillery, tak tímhle čtením rozhodně nešlápnete vedle a můžu vám knihu Já už budu hodná jen doporučit.

Úryvky z recenzí na zadní straně knihy mě zaujaly a proto jsem po knize sáhla, ale po jejím dočtení mám dojem, že někde došlo k chybě a ty recenze patří nějakému jinému titulu. Co se této knize nedá upřít je skutečně překvapivé rozuzlení. Až tak moc překvapivé, že vás jeho překvapivost nepřekvapí pozitivně. Spíš si řeknete, že to je tedy opravdu pitomé rozuzlení. Protože k tomu to celou dobu nesměřuje a nedává to moc smysl. U takového závěru bych čekala, že se někde vzadu v mé hlavě zarachotí a všechna tajemství a nejasnosti z čtení knihy do sebe zapadnou jako ozubená kolečka a já si řeknu: "Ty jo, že mi do nedošlo dřív, teď to všechno dává smysl a sedí to jako prdel na nočníku!". To se mi u této knihy nestalo. V celém příběhu se objevuje velké množství naprosto nesmyslných situací a nelogických jednání. V případě policie spíš nejednání. Jednotlivé postavy jakoby chvílemi měly mozkovou mlhu a chovaly se buď úplně pitomě nebo nedělaly nic ve chvíli, kdy by měly. Pohnutky hlavní hrdinky vlastně i přes dějový veletoč nebyly vůbec vysvětleny. Motiv zabití Ellie a té staré paní mi úplně unikl. Řada věcí, které snad měl sloužit jako indicie, mi také nedávaly smysl. Celé to bylo moc komplikované a překombinované.