Ja som smrť

další skvělý napínavý a mrazivý případ detektiva Roberta Huntera. Tentokrát pátrá po obzvlášť brutálnímu vrahovi který unáší a vraždí mladé ženy bez sebemenších stop a každou vraždu provádí jiným brutálním způsobem. Po spáchání svých hrůzných vražd po první píše dopis starostovi a po druhé píše samotnému vyšetřovateli kde se podepíše Já jsem smrt . kdo se skrývá pod hrůznou přezdívkou a podaří se chytiti pachatele dřív než znovu bude vraždit . Se dozvíme v této skvěle mraziví detektivce. Rad si přečtu další jistě skvěle případy Roberta Huntera

Takže, sedmý díl série s Robertem Hunterem. Co k tomu říct? Další porce temnoty a napětí, jak už to u Cartera bývá. Hunter zase řeší nějaký ten případ, kde mrtvoly padají jako hrušky a on musí zase jednou prolézt tím nejtemnějším zákoutím lidské duše. Musím říct, že Carter mě nikdy nezklame. Vždycky vymyslí nějaký ten zvrat, který mě překvapí a donutí mě přemýšlet. I tady jsem si párkrát říkal: "Tohle jsem fakt nečekal!" Ale zároveň musím přiznat, že už to začíná být trochu stejné dokola. Vím, že to tak u sérií bývá, ale někdy bych si přál, aby autor trochu víc zamíchal kartami. Postavy jsou už zaběhnuté, víme, co od nich můžeme čekat. Hunter je pořád ten stejný tvrdý detektiv s minulostí, která ho pořádně potrápila. A jeho parťák? Ten je fajn, ale nějak se mi zdá, že je spíš pouhou kulisou. Co se týče stylu psaní, tak Carter je prostě mistr. Vytvoří takovou tu temnou atmosféru, že vám mrazí v zádech. A popisy scén? Nádhera! Cítíte, jakoby jste byli přímo uprostřed toho děje. Solidní detektivka, která potěší všechny fanoušky série. Ale pokud jste ji ještě nečetli, klidně začněte třeba od druhého dílu, nic vám neuteče. Prostě klasická Carterovka – temná, napínavá, a i když už trochu předvídatelná, tak pořád čtivá. Pro všechny, kteří mají rádi temné detektivky s pořádným grádem. A samozřejmě pro fanoušky série.