I call you friend

Tahle kniha byl hezký nápad. Ale její snaha ukázat, že přátelství může existovat bez ohledu na náš původ a odlišnou kulturu, kupodivu podporuje dost divné stereotypy... Kniha obsahuje dvojstrany s kratším textem (některé strany se spokojí se dvěma větami) a velkými obrázky. Ilustrace kombinují kresbu s vodovými barvami, jsou trochu slabší (hlavně některé obličeje jsou teda vyloženě nepovedené), ale dá se. Text je vždy česky i anglicky. Co mě vadí, je představa, kterou kniha o Africe vytváří. Dělá z ní homogenní místo, kde se žije tradičně, a Evropu vykresluje naopak jako vysoce konzumní zcela odloučenou od přírody, kde děti žijí ve sterilním prostředí... obojí je nesmysl. Chápu záměr autora, ale nepovedlo se to. Místo objevování kultur to spíš uměle vytváří bariéry. Vždyť i děti v Evropě lezou po stromech, jezdí k babičkám na vesnici a byť je to už méně a méně běžné, leckteré pořád znají sbírání vajíček v kurníku a nejen jejich nákup v krabičce v supermarketu. Naopak i děti v Africe znají dneska supermarkety, pískoviště a mrakodrapy... Kromě tradičních odlišností jako jezení rukama by tak stálo za to zdůraznit i společné rysy. Nechci, aby děti v téhle době stále vyrůstaly ve zcestném domění, že každý člověk z Afriky je chudák tmavé pleti z chýše, který nosí roztrhané oblečení dovezené evropskou charitou a jezdí tak maximálně na oslovi. Nebylo by lepší, kdyby ji viděly jako kulturně a přírodně bohatou krajinu s mnoha různými národy, byť velkou diverzitou životní úrovně? Dalo by se to zkrátka prezentovat lépe.