Prázdninové dobrodružství. Copak mě mohlo napadnout, že tím nevážně míněným nápadem přivolávám vážně podivné události? Asi mělo. A přitom to začalo docela obyčejně. V nížinách už roky nebývá, vyrazili jsme tedy za sněhem do hor. S naivní představou ničím a hlavně nikým nerušeného pozorování zimní přírody. Přírodu jsme našli. Obsazenou ne zající a srnkami, ale něčím – to už je snad osud – nadpřirozeným. Ne, Sněžný muž to nebyl. Kdyby ano, byla by to nejspíš ta lepší varianta.