Hvězdná brána: Vánoční příběh

Do této knížky jsem chtěla jen nakouknout, protože byla původně určena jako vánoční dárek. No ale začetla jsem se a zhltla ji na jeden zátah. Chtělo by se říct, že to byla taková jednohubka. Ano, v počtu stránek asi ano, ale má takovou nakyslou, tíživou příchuť. Není to typický vánoční příběh, vlastně to není vůbec veselé čtení. Spíš vás nutí se nad některými věcmi zamyslet, hlavně třeba nad tím, že jinde to mohou mít lidé (nejen) během Vánoc jinak, těžší, že to, co berete jako samozřejmost, u jiného být samozřejmostí nemusí nebo nemůže být. A někdy udělá velký rozdíl v něčím životě jen třeba to, že se k němu chováte hezky nebo že mu v něčem pomůžete. Garantuju vám, že na tuto knihu budete myslet i dlouho po přečtení. Příběh je vyprávěn očima desetileté holčičky. Ronja žije jen se svou starší sestrou Melissou (16) a otcem alkoholikem. Místo toho, aby se o ně otec staral, tak často spíš holky se musí postarat nejen sami o sebe, ale i o tátu, který rád vysedává s kamarády v hospodě Hvězdná brána, případně v jiné a nebo se paří přímo u nich doma. Abychom mu ale nekřivdili, občas se opravdu snaží vydržet bez alkoholu a o své dcery, které miluje, se postarat. Bohužel mu tato abstinenční okna nikdy dlouho nevydrží, o to už se jeho kamarádi postarají. Kvůli démonu alkoholu nevydrží bohužel dlouho ani v žádné práci. Ani v té poslední, kde prodával vánoční stromky. Melissa se ho proto rozhodne zastoupit a každý den před a po škole tráví v práci. Ronja se jí i přes svůj mladý věk snaží všemožně pomoci a společně s dalším zaměstnancem Tommym vymyslí akční plán, jak si přivydělat. Jak to celé dopadne? To už si musíte přečíst sami. Hlavní postavu Ronju si zamilujete. I přes všechno si udržuje takovou tu dětskou naivitu a víru. Moc se mi také líbila postava školníka, který se s Ronjou dělil o svačinu a také to byl on, kdo jí dal inzerát na brigádu s prodejem stromků pro tátu. Další skvělou postavou byl soused Aronsen, který pomohl Ronje vyžehlit kostým a pak i jako jediný přišel na školní vystoupení na Svátek svaté Lucie a před protivnou spolužačkou ji podržel. Nesmím zapomenout ani na prodejce stromků Tommyho, který holkám také hodně pomohl. A pak je tu taková zvláštní tajemná postava Alfréd... Trošku mě mrzelo, že konec byl takový urychlený a zvláštní. Úplně napoprvé jsem ho asi nepochopila úplně správně, nebo je to možná tím, že se dá interpretovat více způsoby. V knize je zmínka o smutném příběhu Hanse Christiana Andersena - Děvčátko se sirkami a přesně podobné pocity ve mě vyvolala i Hvězdná brána. Není to žádné "feel-good" vánoční čtení, ale za přečtení ten příběh určitě stojí. Doporučuji všem!

Příběh, který Vás donutí nahlédnout na vánoční svátky i z jiného pohledu. Všichni se na vánoce těší, ale ne všichni mají tu možnost je slavit, protože třeba nemají s kým, za co a dalších mnoho důvodů. Bylo to hodně smutné, četla jsem mamince nahlas a občas se nám chtělo brečet. I takový umí život být a měli bychom být vděčni za to, že zrovna my to máme v dobrém a jinak. A třeba pomoci tam, kde takové štěstí nemají. Nemusí to být zrovna tisíce na charitu, ale někdy stačí se poohlédnout kolem. Pro dobrý skutek, hezký úsměv a milé slovo člověk nemusí chodit daleko.