Milan Tesař má dar udělat rozhovor se silně introvertní Lenkou Dusilovou i neřízenými střelami Zuby Nehty, například. A to takovým způsobem, že člověk má dojem příjemného povídání, při kterém se jen tak mimochodem dozví spoustu zajímavých věcí. A sami zpovídaní během toho rozhovoru působí, že jsou za ten rozhovor rádi nejenom z marketingového pohledu. Tak i tento rozhovor představuje Jana Hrubého, muzikanta se vzhledem divomužíka (obdoba divoženky), který často dává svůj díl talentu a práce ve prospěch jiných umělců, jako postavu, která má na hudbu svůj názor, ale respektuje i jiné. Hudebníka, který často působí trochu živelně, ale přitom má jasnou představu, co chce předat. Člověka, který otevřeně vypráví nejen o svém řemesle, ale i o běžném životě. I přes desetiletý časový odstup od vydání moc příjemné čtení.

Velmi příjemné čtení. Jana Hrubého mi tento knižní rozhovor přiblížil komplexněji, než jsem jej znal pouze z desek. Rozhovor se četl rychle a příjemně možná i tím, že autor Milan Tesař se na pár dní nastěhoval k Hrubým a tak vznikl příjemně plynoucí „domácí“ rozhovor.