Host na večeři

Nečekal jsem mnoho a dostalo se mi velmi milého překvapení v podobě pozvání ke stolu jako další HOST NA VEČEŘI do jedné okázalé londýnské rodiny. Perfektně odvyprávěné drama z pohledu dvou hlavních aktérů, kde hraje prim iluze a klam a kde všechno končí tak, jak by nikdo nečekal. To já můžu!

Kniha je postavena na tom, že hned na začátku víte, že došlo k vraždě, kdo byl zavražděn a kdy. Klíčovou postavou celého příběhu je Rachel, což je uvedeno už v anotaci. Že bude kolem Rachel něco špatně je tedy jasné od začátku. Také je už od začátku jasné, že Rachel Matthewa nezabila. Zbývají tedy dva možní pachatelé - Matthewův partner Charlie a adoptovaný syn Titus. V následujících kapitolách se postupně vracíme do minulosti, několik měsíců před vraždou. Smyslem těchto návratů je postupně čtenáři odkrýt kdo vraždil a proč. To napětí a zvědavost u mě fungovaly asi do poloviny knihy, pak už jsem z toho pomalého a postupného odkrývání byla otrávená. Zejména když pomalu začnete tušit odkud vítr fouká. Autor nás zase tak moc nemate různými náznaky, které samozřejmě míří jinam, než je pravda, protože to je celé takové nedovařené. V průběhu čtení mi začalo vadit neustálé připomínání třídních rozdílů mezi Rachel a všemi ostatními; opakované zmiňování značek (hlavní hrdina nemohl prostě nasednout do auta a jet, on musel nasednout do svého BMW nebo do X6, nemohl si vzít mobil a přečíst sms, on si musel vzít svůj iPhone apod.). Nepřirostly mi k srdci ani hlavní postavy a jejich vývoj mi přišel velmi nepravděpodobný. To, že se z naprosto dokonalého dítěte stane vyloženě přes noc puberťák, který osouloží co může a je sprostý na adoptivní otce, mi přišlo hodně přitažené za vlasy. Stejně tak Charlie, od začátku prezentovaný jako takový celkem normální snobík, se najednou změní v někoho, kdo by potřeboval psychiatrickou péči. Knihu jsem dočetla, ale autora si nepřidávám do oblíbených.