Hospůdka v Praze

Hlavní hrdinka Anna získává místo stážistky v projektu pražských pivovarů a chce se učit vařit pivo od skutečných mistrů v oboru. Dívka a pivo to mi moc nešlo dohromady, ale jak se brzy ukáže Anna má osobní důvody, které ji vedou k touze naučit se vařit pivo co nejlépe a dokázat , že tento obor je vhodný i pro ženu a navíc je ve hře velmi hodnotná cena. Kromě toho ji láká strávit nějaký čas v Praze a poznat zdejší prostředí, zvyky a v neposlední řadě i jídlo. Ale když přijede do domu, kde bude bydlet , zjistí že její nový spolubydlící, druhý stážista je Leonardo, muž, který figuroval v její minulosti v docela důležité roli, a ona jej už nikdy nechtěla potkat. Autorka vložila do příběhu spoustu informací o naší zemi, což může na českého čtenáře působit, jak pozitivně, tak negativně, ale pokud si vzpomínám na ostatní knihy z této série bylo tomu tak vždycky. Samozřejmě se nebudeme točit jenom kolem piva, ale je tu zmíněna česká kuchyně, houbaření, chalupaření, zlaté české ručičky a vše, co nás jako Čechy vystihuje. Dostáváme se i na jiná místa než jen do Prahy, dokonce až na Moravu a další části naší republiky, což se mi líbilo. Samozřejmě příběh obsahuje i romantickou linku, tentokrát to není typická osnova, že by Anna utíkala od svého partnera do Prahy , naopak on ji pomáhá se nastěhovat a občas ji navštěvuje . Ovšem postupně se vše změní , což určitě každá čtenářka odhadne. Mě takto zpracovaná romantická linka stačila, bavilo mě víc jak cizinci poznávají naši zemi a myslím, že autorka věděla dobře o čem píše. Za mě srdcovka, je to možná i tím, že nejsem z Prahy. Co se týká jmen Jan a Michaela mě to nepřišlo nijak divné, z vlastní zkušenosti vím , že se tyto tvary jmen používají a pokud to opravdu připadá někomu divné , myslím, že to mohla překladatelka mírně poupravit. Podle mého názoru v originále to divné asi nikomu nepřijde.

Autorka prý miluje gin, kolikpak ho do ní musely nalít redaktorky nakladatelství Grada aby Caplinová souhlasila s Prahou jako místem pro další romanci? Jde o průměrný příběh, který místy připomíná průvodce Prahou a občas jsou ty české reálie tlačeny až moc na sílu. Také neustále překládat Czech Republik doslovně, je hloupost, lépe se hodí Čechy nebo Česko. Jak to asi vidí cizinci? To by mě tedy zajímalo.