Honzíkova knížka zvířátek

Na tuto knížku jsem byla hodně zvědavá, ale hned v úvodu můžu říct, že nic tak hrozného jsem ještě nečetla. Knihu tvoří kapitoly, které nemají žádný děj, žádný příběh s pointou. Honzík si vleze do postýlky, otevře encyklopedii zvířat, jedno zvířátko si vybere, tím se stane a ostatních toho druhu se začne vyptávat vždy na to stejné. Kolik měříte, kolik vážíte, čím se živíte atd. Zvíře ho proškolí a pak od něj dostane něco na památku (např. od bizona štětinu z ocasu) a vrací se do postýlky. Tato osnova platí pro každou kapitolu. Celkem nuda. Co mě maximálně ničilo, to je velmi nízká úroveň vyjadřování paní autorky. Minimální slovní zásoba, jednotlivá slova i slovní obraty se neustále opakují, nelogické vyjadřování, množství pravopisných i stylistických chyb. A to nemluvím o nespisovných slovech... Zkrátka mi jednotlivé kapitoly připomínaly slohové práce žáků základní školy. Je smutné, že tuto knížku někdo vydá (i po opravách korektorky!), chce za ni peníze a to nejhorší: je určena dětem. Krása slova, poetika, rozvoj zájmu dětí o další četbu - velké nic. Ba ani černobílé ilustrace nemůžou na děti esteticky zapůsobit. To jsme to dopracovali. P.S.: Jednu hvězdu dávám za vazbu.