Holokaust

Číst o holokaustu není nikdy snadné. A obzvlášť těžké je to tehdy, když před sebou máte knihu, která vám bez milosti servíruje chronologii všech událostí, jež vedly k jednomu z nejtemnějších zločinů v dějinách lidstva. Tato kniha je plná bolesti, utrpení a hrůzy. Hned na začátek je třeba říct: autor odvedl výjimečnou práci. Laurence Rees je nejen skvělý historik, ale především citlivý vypravěč. Nepíše jen s odborným odstupem, ale také s lidskostí – s úctou k obětem a zároveň se snahou porozumět tomu, jak se něco tak obludného mohlo vůbec stát. Fakta, výpovědi svědků, příběhy přeživších i pachatelů, archivní dokumenty – to vše mistrně propojuje do uceleného obrazu, který nešokuje prvoplánově, ale tíhou pravdy. Nejde o suchou chronologii, ale o živé, hluboce lidské svědectví, které čtenáře vtáhne a nepustí. A i když je kniha napsána tak, že jí porozumí i laik, neztrácí nic ze své odborné hloubky. Zároveň si ale nic neidealizujme – je to drsné čtení. Není pro každého. Ne proto, že by bylo plné drastických popisů, ale proto, že vás donutí čelit skutečnostem, před kterými bychom se nejraději schovali. Rees se vyhýbá senzacechtivosti. Místo toho nás vede k porozumění – i když porozumět naprostému zlu, jakým bylo vyhlazení šesti milionů lidí, je vlastně nemožné. Právě v té bolestné nemožnosti porozumění ale tkví síla této knihy. Jednou z největších předností Reesovy práce je, že nám ukazuje, jak holokaust nebyl nevyhnutelným výsledkem nějaké „logiky“ nacismu. Byl výsledkem lidských rozhodnutí. Rozhodnutí, která činili konkrétní lidé v konkrétních chvílích. Byla to série voleb, selhání, strachů a také obyčejné lhostejnosti. Autor sleduje celý vývoj od hořké porážky Německa v první světové válce, přes nástup Hitlera k moci, až po systematickou likvidaci jedné rasy. Vykresluje, jak nacisté využili ekonomické a společenské frustrace, jak hledali viníka německého ponížení – a jak jim v tom Hitlerova demagogie, jeho charisma i fanatická rétorika připravily cestu k ovládnutí davů. Po neúspěšném puči se uzavírá v cele a píše knihu, která navždy změní svět. Knihu, která je programem nenávisti. Rees popisuje, jak Hitler využil své řečnické schopnosti, propagandu, atmosféru zoufalství a nezaměstnanosti – a jak slíbil lidem znovuzrození Německa. Slíbil jim hrdost. Slíbil jim viníka. A tak začal jeho vzestup. A zároveň – pomalu, nenápadně – i plán na zničení milionů nevinných životů. Autor se zastavuje u všech klíčových historických okamžiků, které měnily tvář Evropy i světa. Sleduje, jak se z ideologie stal systém, jak se z rasistických výpadů stal oficiální program, jak se z ghett staly továrny na smrt. Velkou hodnotou knihy je její přehlednost. Vše je popsáno krok po kroku – i pro čtenáře, kteří se v historii příliš neorientují. Zvláštní pozornost je věnována koncentračním táborům. Každý si může udělat obrázek, jaké měly tábory účely, jaké v nich panovaly podmínky a jak nelidský mohl být „systém“, v němž lidský život neznamenal vůbec nic. Jedním z nejzásadnějších poselství knihy je, že holokaust nebyl od začátku jasně naplánovanou operací. Rees ukazuje, jak genocida „zrála“ – jak ji utvářely improvizace, zkoušení hranic, postupné přitvrzování. Jak v jejím pozadí stáli nejen ideologové, ale i oportunisté, kariéristé, zbabělci – i ti, kteří jen mlčeli. Na první pohled působí kniha jako klasická historická práce. A do určité míry jí opravdu je. Ale v jádru je to především hluboké lidské svědectví. Nejde jen o čísla a statistiky. Rees dává hlas lidem. Těm, kteří přežili. Těm, kteří přihlíželi. I těm, kteří páchali zločiny. Žádné památníky, data ani oficiální projevy nikdy nedokážou vyjádřit, co museli tito lidé cítit. Ale příběhy v této knize nám umožňují alespoň na chvíli zahlédnout tu realitu. A právě proto jsou tak důležité. Měli bychom jim naslouchat – a učit se z nich. Reesova kniha je připomínkou, že dějiny jsou výsledkem lidských rozhodnutí, morálních selhání – a někdy i lhostejnosti většiny. Ig: pribehy_stranek

Pokud vás téma holokaustu do hloubky zajímá, tahle knížka by ve vaší knihovně rozhodně neměla chybět. Pan Rees odvedl vynikající badatelskou práci - spojil vyprávění a výpovědi svědků, přeživších i pachatelů, archivní dokumenty a faktografii ale zároveň si zvládl zachovat historickou objektivitu a vše navíc napsal velice čtivým způsobem. Kniha je zároveň ale i velice drsná a není pro každého. Z takových příběhů jaké jsou zde obsaženy bychom se měli jako lidstvo poučit a nedopustit, aby se již znovu opakovaly. Za zmínku stojí i vydařený překlad. Kdyby bylo možné dát 6 hvězdiček, neváhala bych.