Hitokiri

Csak két katanát beáztatunk, levágunk egy pár fejet, majd újra megyünk. (1) Na druhé knize Oskara Fuchse už je poznat, že se nebojí, nemá trému a má chuť napsat něco akčnějšího a veselejšího. Hitokiri je povedený příběh u kterého jsem se bavil. Má to pár much, ale oproti Frostovi už to není tak – opsané. Frost mi totiž trochu připomínal některé knihy od mistra Kotlety a tak mi to nepřipadalo originální. Tady jsou také sexuální scény, akce, krev a humor, ale už je cítit, že to je osobité a poskládání celého příběhu začalo vytvářet poznávací značku alá Fuchs. A dovolím-li si trochu předpovědět budoucnost bude třetí kniha pana spisovatele ještě lepší. Citát: Eště dva tri roky intenzívneho tréningu a bude z teba celkom schopný začiatočník. (2) Líbí se mi, jak zde pan spisovatel použil vesměs známá jména, která skoro každému něco připomenou. Tak že proč se zde třeba nesetkat s Martinem Fíkusem, který se chce stát redaktorem časopisu Pevnost (Prý je to jistá forma pokání) Frantou Vránou z Bruntálu (U nás v Bruntále nemáme rádi zmrdy..) nebo, čtenářům již do povědomí si klátící cestu, Zikmund Frost. (Když nemám retko v hubě, trpím nezvladatelnou chutí někoho zabít.) Je to střídmě a s rozumem poskládané a co se mi nejvíce líbilo, nespěchá to někam do akčního vrcholného nekonečného konce, jako třeba Tolkienova Věž. Ne, tady to má konec trochu dříve a vše ladně a pomalu krásně přejde do dalšího dobrodružství, tak že se na konci nebudete nudit dlouhou předlouhou bitvou a skutím nového meče. Malá ochutnávka: Tu knihu, Paměti kata Mydláře, jsem nakonec sehnal. Objíždět obchody a antikvariáty v Trenčíně ale nebyl čas. Prostě jsem si ji stáhnul z Uložto. No a? Ano, tohle je dobré, není to na pět hvězd, ale krásných 80% si to zaslouží. Spisovatel nezklamal, posunul se o level výše a zabodoval. U mě dobrý. Jako důkaz slušné kvality jsem z příběhu vypsal více jak dvacet citátů!! Už jen to poukazuje na to, že to za to stálo. Tak pokud jste četli Frosta a nezdál se vám, dejte se do tohoto příběhu, budete překvapeni a kdo nečetl Frosta, není to vyloženě nutné, protože toto není pokračování. I když zase na druhou stranu, ve Frostovi pořádně poznáte Zikmunda....je to na vás. Citát: Rozebrat těch dvanáct nemrtvých na náhradní díly mi trvalo sotva tři údery srdce. (1) Jen dvě katany smočíme, pár hlav usekneme a hned zase půjdeme. (2) Ještě dva tři roky intenzivního tréninku a bude z tebe celkem slušný začátečník.

Démoni, zombíci, líščie formy, japonské zbrane, vodníci, víli a ďalšie fantasy postavy ukrývajúce sa v diele Hitokiri. Konečne ďaľší príbeh, ktorý sa zväčša odohráva na Slovensku, čo je pre mňa menšie plus. Napriek tomu príbeh hodnotím ako slabý priemer. Autor začal veľa kombinovať, čo príbehu zväčša uškodilo. Michael mi nejak nesadol, viac prepracovanejší bol Frost, pravdepodobne z dôsledku, že tento hrdina má už vlastný príbeh. Začiatok bol skvelý, čitateľa pohltil rýchly sled událostí, ale čím som sa dostával hlbšie do deja, tým to začínalo byť slabšie a slabšie.

Jak už jsem naznačil u Frosta, je to to fous lepší. Je znát, že se autor dostává do tempa a zabrušuje hrany svého rukopisu. Lišák mi nepřirostl k srdci jako Frost, což nic nemění na tom, že se to dalo číst a byl jsem ušetřen těch děsivých sexuálních scén (no pár jich bylo, ale dali se ,,pozřít,,). Co se mi teda nelíbí (ani ve Frostovi a v Leichenbergovi obvzlášť) jsou ty dominy na každém rohu. To na žádném velitelství v žádné organizaci nemůže velet chlap? Chápu že autor je ujetej do silných žen na vysokých postech, ale nemusí nám to cpát v každé knize (a to si počkejte na Leichenberga....). Příběh má tentokrát hlavu a patu, celkem slušnou zápletku a rozmanitou škálu charakterů (od královny Váhu po teplýho upíra). Co mě osobně štvalo (jsem dítko naštěstí televizí nepolíbené a za 32let života jsem se tomuto jazyku dokázal úspěšně vyhýbat) byla ta slovenská tortura...Do celkového hodnocení to samozřejmě nezahrnuji, ale dočítal jsem to se skřípáním zubů. Je to sice hezký detail, ale autor si musí uvědomit, že mladí lidé narození po roce 2000 s tabletem v zadku už by tomu vážně nemuseli všemu rozumět a mohlo by je to odradit. Všehovšudy se Fuchs prokousává k českému brakovému průměru. Jen tak dál.