Helter Skelter: Skutečný příběh Mansonovy vraždící sekty

Vysoce hodnotím podrobné zpracování skutečných událostí, které vyděsily Ameriku a zasáhly celý svět.

Charles Manson a Rodina, ďábelský vůdce a jeho vraždící sekta. Synonymum zla ve své nejčistší podobě. Manson, ďábel, bůh, vrah. K událostem, pro které jsou Manson a Rodina známi, došlo před více než půl stoletím. Od vydání knihy je to padesát let, od nejznámějších vražd – a bylo jich víc – to letos bude dokonce pětapadesát let. Přesto, po všech těch letech, ten příběh stále fascinuje. V Americe možná víc než v Evropě, neřkuli u nás, má dodnes Manson svoje „obdivovatele“, i posmrtně dokáže okouzlit davy fascinovaných zájemců. Nelze se divit, fascinace zlem je nekonečná. Dokladem je, kromě jiného, současná vlna zájmu o „true crime“ literaturu, a tedy též vydání této knihy u nás, s padesátiletým zpožděním. I já jsem zde podlehl vábení, přestože „true crime“ v podstatě vůbec nečtu. Zajímal mě příběh ve své úplnosti a celistvosti. Zajímal mě pohled na sektu, na kultické chování. Jak jen mohl Manson přimět vybrané členy k explozi brutálního násilí? Zajímal mě oficiální pohled vládních autorit, jejichž reprezentantem a představitelem byl právě Vincent Bugliosi. V hodnocení nicméně půjdu trochu proti všeobecnému převládajícímu nadšení a nabídnu trochu jiný pohled. Kniha je rozsáhlá, na začátku překvapí několikastránkový seznam „účinkujících“, jsou jich desítky a desítky, ale ve finále jsem neměl problém si je v průběhu textu zpětně vybavovat, tedy čtivost netrpí. Následující děj čtenáře doslova vtáhne, nasaje a pohltí. Alespoň tedy první část knihy, detailně popisující známé vraždy, jejich průběh, co předcházelo, co následovalo, následné vyšetřování, hledání vrahů, důkazů a klíčových informací, ale též zásadní chyby vyšetřovatelů a detektivů na počátku vyšetřování. Text důkladný a detailní, analytický, právě přesný. Kromě vlastních událostí autor klade značný důraz na jednotlivé aktéry. Čtenář se tedy pochopitelně dozví množství informací o Charlesi Mansonovi, dalších členech Rodiny, a samozřejmě též o obětech vraždění a dalších souvisejících osobách. Pro zájemce o fungování sekt jsou pak nejzajímavější informace o Rodině, o jejím fungování, o rekrutování nových členů, o pravidlech, běžném denním životě, a samozřejmě o lídrovi Mansonovi. Tahle první část mě bavila velmi, čte se to skvěle. Postupem děje se text překlápí do dokazovací fáze a detailního popisu soudního procesu. A jak mě bavila část první, tak tohle mě naopak nebavilo téměř vůbec. Vlastní soud jsem vyloženě kousal. Autor zde detailně prochází jednotlivými milníky procesu, jednotlivými výslechy podezřelých, svědků, jednotlivými postupnými kroky a rozhodnutími. Text je opět detailní, rigorózní, analytický, právně přesný. Autor často odbíhá a vysvětluje speciality amerického právního systému. Alespoň pro mě to po chvíli začalo být nudné a tento pocit přetrval po celý proces. V průběhu textu a zejména v jeho závěru autor neopomene zkoumat motivy Mansona a Rodiny k vraždám a samotný pojem „Helter Skelter“. Jeho konstrukce je spletitá a rozsáhlá, pro mě přesně na pomezí mezi uvěřitelností a absurditou, přesně na pomezí mezi zajímavostí a nudou. V epilogu je též zajímavé sledovat další osudy Rodiny, vliv Mansona za mřížemi, další vraždy. Muselo to být tehdy hodně intenzivní. Autor se zde opět vrací k Mansonově filozofii, koketování se scientologií, satanismem, užívání LSD. Zkouší analyzovat psychologii ovládání lidí, členů Rodiny, Mansonem jako vůdcem sekty a v konečném důsledku vytváření vraždících monster – tohle je opět velmi zajímavá, byť značně spekulativní, část. Ať je to jakkoliv, popisované události, vraždy, soud, Manson a Rodina měli na Ameriku a svět celkem zásadní dopad. Mimo jiné jde o jeden z klíčových okamžiků institucionálního boje proti psychedelikům, jejich autoritativního očernění a postavení na roveň opravdu nebezpečným narkotikům v rámci „Války proti drogám“. Stojí za zmínku, že, jako u téměř všeho, i zde existuje alternativní výklad událostí. Reprezentantem může být relativně čerstvá a hodně zajímavá kniha investigativního novináře Toma O´Neila „Chaos: Charles Manson, the CIA, and the Secret History of the Sixties“, z roku 2018, zpochybňující oficiální verzi – myšleno právě Helter Skelter – operující s širším kontextem doby a mapující oblast možné vládní konspirace – zapojení vládních agentur do případu, zejména CIA a „jednotky“ MKUltra, zabývající se možnými vládními experimenty s LSD a jejich vliv na Mansona a Rodinu. Mnohem hlouběji zkoumá vliv psychedelik, možné kontakty mezi CIA a Mansonem, apod. Nutno podotknout, že na knihu se snesla jistá kritika pro značnou spekulativnost a nedostatek tvrdých důkazů. Mnohá svědectví dnes již prostě nelze ověřit, to je bohužel objektivní fakt. Pravda zřejmě zůstane skryta navždy, uplynula již příliš dlouhá doba, přímí účastníci jsou po smrti. Přesto kniha přináší zajímavý a osvěžující pohled zpochybňující Bugliosiho „oficiální“ příběh, poukazující na Bugliosiho chyby v textu Helter Skelter, nesrovnalosti v ději a běhu událostí, nabízí spekulativní odpovědi na dosud nezodpovězené otázky a předkládá možné alternativní hypotézy. Jednoznačně jde o zábavné a zajímavé čtení. Shodou náhod jsem tuto četl první a přečtením Bugliosiho knihy jsem si chtěl doplnit celkový obraz o oficiální institucionální pohled, což bylo bezezbytku splněno. Z pozice nečtenáře „true crime“ hodnotím celkově půl napůl. První část mě bavila velmi, soudní proces pak téměř vůbec. Zájemci o historii kriminalistiky, Mansona, Rodinu a „true crime“ váhat nemusí, chybu v žádném případě neudělají, knihu lze doporučit. Ostatním snad v rozhodování trochu pomůže tento komentář, špatné to rozhodně není.