Havran: Synové hromu

Udatní Vikingové plují do země Franků za pomstou Román Synové hromu navazuje na knihu Havran krvavé oko a autor v něm pokračuje ve vyprávění příběhu záhadného chlapce Osrika, který se dostal do světa pohanských Norů a postupně se stal jedním z nich.
V předchozím dílu byli Norové zrazeni wesexským ealdormanem Ealdredem. Ten se zmocnil nejen jejich lodi Fjord-Elk, ale také vzácného evangeliáře svatého Jeronýma a Havran, jak zní Osrikovo nové vikinské jméno, se nyní se svými druhy pouští do Ealdredova pronásledování a vyplouvá za ním do země Franků, v níž vládne slavný panovník Charlemagne.
Touha po pomstě vede Havrana a jeho norské druhy po řece Sicauně, dnešní Seině, do samého srdce francké křesťanské říše, v níž jsou pohanští Norové považováni za zloduchy, které je třeba vyhladit z povrchu zemského. Jejich cestu do Aix-la-Chapelle, kde Charlemagne sídlí, provázejí četná nebezpečí, z nichž se jim daří unikat. Jejich bohové jsou však vrtkaví. Odin, který miluje chaos, hraje se Sigurdovými muži jako s kameny ve hře tafl a směje se, když vidí, jak teče krev. Giles Kristian se narodil v roce 1975 anglickému otci a norské matce. Otec, rock’n’rollový zpěvák, snil o tom, že syn půjde v jeho stopách. A když Giles dostal nabídku působit jako vedoucí zpěvák v chlapecké skupině Upside Down, známé na konci devadesátých let, a přerušil kvůli tomu studia anglického jazyka a literatury na univerzitě, zdálo se, že se opravdu dá touto cestou. Sláva skupiny však nevydržela dlouho a Giles se později živil modelingem a v reklamním průmyslu.
Potom, co se rozhodl věnovat kariéře spisovatele, se Giles vrátil ke studiu a na Londýnské univerzitě absolvoval obor medievalistiky.