Havran a královna

Po detektivce Podpalubí vydal Oliver Jasanský v nakladatelství Mystery Press rozsáhlý fantasy román. V úvodu zjistíme, že dvě království spolu bojují a jedno, jak už to tak bývá, se poněkud nečestným způsobem dobere převahy. Jedna říše - Rísije- je porobena, král se skrývá. V druhém království - v Targii - vládne král spřízněný sňatkem s císařstvím, které je mocnější a které by snadno mohlo udělat z Targie jednu ze svých držav. Proto je docela velkým problémem únos jeho manželky, císařské dcery, královny Lirely a malé princezny Tary. Kdo je však ten Havran? Hádáte správně, je to pobočník poraženého krále Davir Krís, jenž musí opustit svou milovanou početnou rodinu, neboť dostal důležitý úkol. Ale nic není, jak to vypadá. Několik hlavních postav, okolo nichž se vše točí, postupně dominuje příběhu. Sledování jednotlivých linií se střídá tak, aby udrželo čtenáře v napětí. Rivaly odlišují a vyprávění koření výrazy v jejich jazycích, přičemž slovníček máme k dispozici hned v začátku knihy. Budiž autorovi ke cti, že kniha není jimi zahlcena. Autor rozehrál rozsáhlou spletitou hru na velké ploše. Některé postavy jsou čistě záporné, některé jsou rozporuplné. Objevuje se tu magie, zvláštní tvorové (bod za superkocoura!), démoni i zatracené duše, ba dokonce drak. Styl lehce kolísá mezi pohádkou, Young Adult a hrdinskou fantasy. Z mého pohledu bych ubrala té pohádky reprezentované hlavně princezničkou Tarou. Jednání, ať už královny nebo obou králů, Kríse a jeho družiny, definuje jejich charaktery a dost se mi líbí, že kromě čarodějnice nejsou průhledné a šablonovité. Na první pohled se sice zdá, že je vše jasné, ale záhy zjistíme, že to nebude tak jednoduché. Nicméně se domnívám, že někdy méně je více a že by příběhu prospělo, kdyby byl sevřenější a méně popisný, zejména co se týče samotné cesty únosců a pronásledovatelů. Ale jinak mě příběh zaujal a své čtenáře si jistě najde.

Tohle bylo parádní čtení! Příběh mě pohltil už od prologu a ačkoli na mě osobně byl chvílemi hodně temný, nedokázala jsem ho odložit. Velkým plusem jsou prokreslené postavy, stoupající napětí zoufalého útěku přes nepřátelskou zemi a nádherný jazyk. Jediné, na co bych upozornila, je poněkud vyšší míra utrpení a smrti, kterými je příběh protkán a že příběh nijak nešetří ani dětské hrdiny. Pokud hledáte poctivé, skvěle provedené fantasy, které vás chytí za srdce a možná trochu zničí, tak určitě doporučuju!