Hasič

Isak vyrůstá u dědečka, protože jako dítě přišel o matku a sestru při tragické udalnosti. S otcem, který se rozhodl zmizet z jeho života výměnou za svoji uměleckou kariéru se nestýká. Po letech se však otec znovu objeví – bohatý, nemocný a plný úmyslů, které rozhodně nejsou tak čisté, jak by se na první pohled mohlo zdát. A s jejich postupným sbližováním se začínají odkrývat nejen staré rány, ale i pečlivě ukrytá tajemství, která mají sílu zničit zbytek toho, co ještě mohlo být zachráněno. Kvensler staví příběh pomalu, s důrazem na psychologii postav, manipulaci a tenké hranice mezilidské důvěry. Střídání minulosti a současnosti drží pozornost, háčky v ději zapadají do sebe s jistou elegancí a čtenář si chvílemi říká: „Tady něco nehraje…“, aniž by si byl jistý čím. Přestože mám psychologické thrillery moc ráda a oceňuju propracovanou atmosféru, tady se u mě nedostavilo žádné velké „wow“. Příběh mě neurazil, nenudil, ale ani nezasáhl. Spíš tichý průměr – dobře napsaný, ale ničím nezapamatovatelný. Pokud máte chuť na thriller, který sází víc na psychologii než na akci, a stojíte o pomalejší tempo s postupným odhalováním motivů, může vás bavit víc než mě. Já zůstávám u 3/5*.