Harkonnenové

Miestami som mal dojem ako keby sa autori tohoto dielu snažili naplniť dohodnutý počet strán s vydavateľom. Inak ale kvalita textu nie je zlá aj napriek dosť veľkej kritike na internete na adresu týchto pokračovaní. Krutosť Harkonnenov sa mi zdala byť miestami dosť samoúčelná a čiernobielo vykresľovaná. Taktiež osudy rodu Verniovcov z Iksu sú trochu neprirodzene ukončené na môj vkus a odpor niekoľkých jednotlivcov toľké roky na samotnom Ikse nereálny až naivný. Osudy ostatných postáv sú opisované dobre a dokážu zaujať, ich konanie je však dosť predvídateľné. Autori zbytočne viackrát omieľajú už známe fakty a to dokonca nielen tie z predošlého dielu ale aj z tejto knihy. Za prečítanie však knižka stojí, ale na plný počet bodov nemá, takže hodnotím ako trochu lepší priemer a dávam 4*.

Po Atreidech příběh nazvaný jménem rodu Harkonnenů, nicméně proti očekávání nepojednává jen o nich, dozvíme se, jak se dál odvíjely i osudy vévody Leta Atreida a posledních Verniů, do skládačky se nám přidává Gurney Halleck, na scénu vstupuje Jessica a Duncan Idaho absolvuje školu Zbrojmistrů. Cekově, po literární stránce - bohužel vcelku velmi slabý odvar původní impozantnosti, s jakou stavěl příběhy Frank Herbert... Proto dvě hvězdičky, lépe asi ocenit nedokážu. Tu půlku navíc přidávám za to, že se dozvídáme pozadí a propojení našemu srdci blízkých hrdinů - a taky za to, že doufám, že tahle spojení opravdu vycházejí z dochovaných poznámek původního génia světové sci-fi. Nicméně, ta napojení jsou kolikrát poměrně naivní, skoro dětinská, stejně jako některé dějové zvraty, při čtení jakéhokoliv jiného příběhu bych patrně knihu odložil a zavrhl. Některé věci nesedí ani logicky - benegesseriťanky tu ovládají třeba jakousi sugescí vybuzenou neviditelnost, o které v původních Herbertových dílech není ani zmínka (a to by se jim kolikrát hodila), Gurney by ze všech svých eskapád vyšel v lepším případě jako nemohoucí mrzák a to, že iksan C´tair pronikl k tleilaxanským regeneračním nádržím (však dobře víme, jak je Bene Tleilax vytvářel), aniž by se toto tajemství provalilo o tisíce let dříve než v původní Herbertově linii, tak to mi taky nesedí (no, ale třeba to bude vysvětleno v některé z dalších knih, které jsem ještě nečetl). Celkově? Pro skalní fanoušky světa Duny přes všechny výhrady určitě vcelku fajn. Jestli mezi ně nepatříte, do čtení se nenuťte. Ale pokud ano, tak se i tak pobavíte, něco dozvíte a určitě se budete chystat i na knihu Corrinové, stejně jako já.